Nerudný

Začnu původem slova ruda. Dříve se soudilo, že jde o slovo takzvané cizí. Výraz ruda je prý sice všeslovanský, ale praslovanské ruda souvisí s latinským rudus, kus kamene, které snad pochází z nějakého sumerského jazyka; v sumerštině se například mědi říkalo urudu, což by podle těchto badatelů mělo souviset. Tato teorie však dnes už neplatí, podle posledního Rejzkova Českého etymologického slovníku je takové spojení rudy se sumerštinou "sice lákavé, ale sotva pravděpodobné". Podle dnešního stavu badání je praslovanské ruda pravděpodobně zpodstatnělé přídavné jméno k rud a znamenalo prostě hornina obsahující rudý kov. Pojmenování rudý v češtině užíváme pro temně červenou barvu, v jiných jazycích pak podobná slova sice rovněž označují červenou, ale srbské a chorvatské rud například znamená jen načervenalý. Anglické red, latinské ruber a třeba staroindické rudhirá jsou pojmenování prostě červené. Z předchozí věty pravidelní posluchači těchto povídání pochopili, že slova rudý, ruda a z nich odvozená zarudlý, vyrudlý a rudný jsou původem indoevropská. Ano, pocházejí z kořene reudh-, rudý. Musím dodat, že jazyková rodina, v níž dominuje slovo rudý, je v češtině opravdu hodně rozsáhlá. Kromě slov, která souvisejí s pojmenováním ruda, do ní patří ještě slova rdít se, ruměný, ryzí a také rez a rusý i ryšavý. K některým z těchto slov se vrátím ještě zítra, dnes jsem si dal za úkol zjistit souvislost mezi rudou a nerudností.

Není žádná. Přídavné jméno nerudný ve významu mrzutý, nevlídný, nevrlý vzniklo ze staročeského nerodný, které mělo význam zarputilý a které pocházelo od slovesa nerodit znamenajícího nechtít, nedbat. Slova nerudný a z něj pocházející příjmení Neruda zkrátka vznikla z dnes už zapomenutých slov zapomenutých významů a s rudou ani s rudostí nemají nic společného.