Období klimakteria by každá žena měla řešit nejen se svým gynekologem, ale také s praktickým lékařem

22. květen 2019

Klimakterický syndrom se může u žen objevit už kolem věku 45 let, ale velkou roli tu hraje také genetika. Přechodové období je sice přirozeným stavem, ale každá žena se musí s některými nepříjemnými projevy této životní etapy naučit žít a hlavně jim rozumět. Nepříjemné stavy spojené s přechodem ale někdy mohou zastírat jiné závažnější onemocnění. Vedle návštěvy ženského lékaře by proto každá žena měla projít také vyšetřením u praktického lékaře.

Mezi nepříjemné stavy, které toto období provází, jsou nejčastěji návaly horka, především do obličeje, bezdůvodné pocení, změny krevního tlaku nebo migrény, které se dříve neobjevovaly. Časté je také přibírání na váze, změna psychiky nebo snížení libida. Žena je více unavená a je také poměrně snížená její výkonnost. Stav, kdy žena se začíná stranit kamarádům, klesá chuť po zábavě nebo chuť sportovat. Organismus se mění a mění se i jeho nároky na fyzické i psychické potřeby.

Problémy by měl řešit nejen gynekolog. Nezapomeňte také na návštěvu u praktického lékaře

Ženy problémy klimakteria většinou řeší se svým gynekologem. Vyšetření od praktického lékaře nepodceňujte. Gynekologické vyšetření je potřeba udělat vždy. Zaměřuje se především na stanovení hladiny hormonů v krvi, na zjištění jejich dynamiky, poklesu nebo vzestupu. Zároveň je potřeba udělat celkové vyšetření organismu, které je na praktickém lékaři. Praktické vyšetření a biochemii. Klimax může být provázen změnami v oblasti biochemické, vzestup krevních tuků, někdy i vzestup krevního cukru. Bez laboratoře to nejsme schopni diagnostikovat.

Mezi hlavní zdravotní komplikace, které mohou během klimakteria nastat, je zvýšení krevního tlaku

Hlavní potíže mohou vznikat ze změn tlaku. Především právě změny krevního tlaku mohou stát za nepříjemnými pocity souvisejícími s klimakteriem. To ženy často podceňují. I když žena například měla celý život nízký tlak, může se najednou stát, že se tlak změní na vysoký. Je to tím, že dochází k hormonální přestavbě organismu, cévy mohou reagovat ztrátou pružnosti a může tak docházet k vzestupu krevního tlaku, který je ale potřeba zavčas diagnostikovat. Pokud je najednou v období klimakteria vyšší krevní tlak, je to potřeba zavčas léčit. Jenom tak můžeme zabránit remodelaci cévní stěny a tlak nemusí do budoucna zůstat fixován. Žena projde obdobím klimakteria a pak už nebude léčba nutná. Tlak se bude pouze hlídat. A to je značný rozdíl… Pokud se ale zvýšený tlak nechá rozjet a nebudeme to několik let řešit, dojde již ke změnám v cévní stěně. Pak už je léčba trvalá a není jednoduchá. Jedná se pak už o kombinovanou terapii a to sebou nese plnou řadu další vedlejších účinků i problémů.

 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.