Onemocnění spalničkami může dospělému jedinci způsobit závažné zdravotní komplikace. Očkování rizikových skupin by proto mělo být samozřejmostí

Očkování (ilustrační foto)
Očkování (ilustrační foto)

V poslední době jsou mnohem častější případy, kdy dětskými nemocemi onemocní i dospělí. Nejvíce se rozšiřuje onemocnění spalničkami. Je to dětská infekční nemoc, kterou se mohou nakazit i dospělí. Radí MUDr. Petr Grenar.

Ovšem u dospělého mohou vyvolat četné komplikace. U dospělého je navíc riziko, že nemoc není včas a správně diagnostikována, protože onemocnění se často projevuje nejprve jako běžná viróza. Mnohem více se proto apeluje na očkování především rizikových skupin dospělých.

Spalničky jsou ve své podstatě dětskou nemocí, protože nejčastěji jsou tímto onemocněním postižené děti. V dětském věku ale nemoc standardně probíhá bez problémů a větších rizik. Spalničky se projevují vyrážkou na kůži, teplotou, svalovou bolestí a celkovou nevýkonností. Po určitou dobu jsou spalničky infekční a léčí se především klidem a izolací. Přibližně po týdnu infekčnost odpadá a izolace není nutná. U malých dětí je z 99% průběh nemoci bezproblémový a dítě se uzdraví do plného zdraví.

S věkem je průběh onemocnění více komplikovaný

Větší problém jsou spalničky u dospělých. Prvním problémem je samotná diagnostika. Při onemocnění dospělého se totiž většinou na spalničky vůbec nepomyslí. Navíc se nemusí jednoznačně vyvinout všechny příznaky. Onemocnění může probíhat při výskytu teplot a nevýkonnosti a zdánlivě vypadá jako viróza. Pokud se zavčas neléčí, může postihnout další systémy, především neurologický i kardiální systém a vznikají tak komplikace, které mohou být doživotní nebo fatální. Horečnatá onemocnění (byť se zdánlivě jedná pouze o virózu) by se neměla přecházet a pacient by měl vždy navštívit lékaře, který provede nezbytná vyšetření, aby onemocnění spalničkami včas diagnostikoval nebo vyloučil. I u dospělých je léčba především klidem.

Jedinou ochranou je očkování a dostatek protilátek

Jedinou ochranou je očkování a dostatek protilátek. Očkování by měly především zvážit rizikové skupiny – pracovníci ve zdravotnictví a školství a hlavně oslabení jedinci - diabetici, astmatici, kardiaci apod. Ovšem v případě spalniček je na místě si od lékaře nejprve nechat zjistit protilátky. Je totiž možné, že se v dětství setkali s infekcí spalniček, mohli je ve slabším průběhu prodělat a mají již protilátky. Očkování by potom mělo minimální přínos. Může se ale také stát, že paměťová stopa není tak dokonalá a protilátky v těle nejsou. V tom případě je očkování na místě.