PAKO
Když začneme pátrat po přesném významu slova pako, které se dnes více než před takovými patnácti dvaceti lety používá jako nadávka, zjistíme, že to nebude jednoduché. Pomůcka, která obvykle nezklame, totiž Slovník spisovného jazyka českého, mlčí. Výraz pako se tam nevyskytuje. O něco novější Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost se chová stejně. Paka najdeme až ve slovnících Nová slova v češtině a Co v slovnících nenajdete.
První z příruček říká, že pako je expresívně hlupák, blázen, naivka, nešika a podobně, druhý slovník dokonce uvádí dva významy tohoto slova. První je prý slangový a znamená duševně méněcenný vězeň, druhý pak hovorový a označuje hlupáka, blázna, nešiku. Ještě více se slovníky vydané zhruba ve stejnou dobu, v devadesátých letech, liší pokud jde o pakárnu. V jednom slovníku se říká, že pakárna je hloupý nápad a také blázinec, druhý tvrdí, že kromě toho je pakárna ve vězeňském slangu věznice, ve vojenském slangu pak nesmyslná činnost a hudebním slangu výstřední, nápaditá a také uznávaná hudba.
Určitý zmatek do věci vnáší Akademický slovník cizích slov, vydaný rovněž v 90. letech. Tam se píše, že pako je za prvé jihoamerická lama rodu Lama pacos pěstovaná pro vlnu, za druhé vlna z té lamy a za třetí, že pako je nemotora, nešika. Protože slovník všechny tyto tři významy uvádí v jednom hesle pod společnou poznámkou, že jde o španělské slovo pocházející z indiánských jazyků, zdá se, že autoři se domnívají, že význam nešika, nemotora vznikl z pojmenování lamy, eventuálně vlny z ní. To s pravděpodobností hraničící s jistotou není pravda.
Ani další dva výklady původu slova pako však nejsou úplně jisté. Oba uvádí Jiří Rejzek ve svém Českém etymologickém slovníku. Podle první teorie by slovo pako ve významu hlupák, blázen, mohlo pocházet z německého Pack, sebranka, holota, původně však zavazadlo. Už jsem tu kdysi říkal, že odtud máme i slovo pakáž a že souvislost mezi zavazadly neboli bagáží a sebrankou neboli pakáží spočívá ve skutečnosti, že ty součásti středověkých armád, které se staraly o zásobování a zavazadla, bývaly složené z řekněme méně hodnotných vojáků.
Podle druhé teorie by slovo pako bylo původem české a souviselo by se starým českým pakost, které mělo význam škoda, neduh, zlo, a z něhož pochází i slovo pakostnice, české pojmenování nemoci jinak také zvané dna eventuálně podagra, odborně uratická artitrida. Pakostnice tedy pravděpodobně nemá nic společného s kostmi, přestože je tam všichni slyšíme a přestože se například Jan Hus domníval, že pakostnice se takhle jmenuje proto, že "po kostích sě tluče".
Vysílá se v úterý 15.4.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
