Památník v Panenských Břežanech připomíná výročí Mnichovské dohody i následné válečné období

Dohoda byla podepsána krátce po půlnoci 30. září a měla katastrofální následky pro Československo - a jak se velmi záhy ukázalo, i pro celý svět. V Památníku národního útlaku a odboje ve středočeských Panenských Břežanech je toto smutné období našich dějin mimořádně kvalitně zdokumentováno.

První místnost expozice je věnována tématu Mnichovské dohody a obsazení Sudet. Československo muselo do 10. října 1938 postoupit pohraniční území Německu. Na velké mapě republiky je zde pomocí šipek znázorněno postupné obsazení Sudet a okleštění Československa v roce 1939.

Dokumentární fotografie připomínají události, které Mnichovské dohodě předcházely – uměle vyvolávané potyčky mezi německým a českým obyvatelstvem jako cílené provokace, aby Hitler mohl prohlásit, že jsou Němci na tomto území ohrožováni a on je musí chránit.

Místnost je upravena jako kancelář Konráda Henleina. Z reproduktorů na dobovém psacím stole jsou slyšet projevy, které jsou dokladem pohnutých událostí. Jde o projevy Hitlera v Mnichově a v Chebu pro jeho stoupence, projev prezidenta Emila Háchy o oznámení vzniku protektorátu a projevy Edvarda Beneše.

Plynová maska i válečné Člověče, nezlob se

Expozice dále pokračuje válečným obdobím. Ve vitríně jsou vystaveny běžné předměty a oblečení, které patřilo k dennímu životu za války. Smutně působí černé dámské šaty s židovskou hvězdou, dětský kočárek, plynová maska a podobně. Ale i ve válce se muselo myslet na dětské hry. K vidění je tu proto třeba i válečné „Člověče, nezlob se“. Děti se touto cestou učily, jak se chovat v různých válečných situacích, například kdy je nutné jít do krytu.

Vystaven je zde také zajímavý a málo známý dokument o jediné Hitlerově návštěvě Prahy, kdy Adolf Hitler na Pražském hradě oznamoval vznik Protektorátu. Silně působí i exponát představující kopii gilotiny a záznam zvuku při exekuci. Jedná se o gilotinu, která byla z Německa přivezena do pankrácké věznice, kde byli popravováni čeští odboráři.

Část expozice je věnována Reinhardu Heydrichovi, který právě v Panenských Břežanech během svého působení v Protektorátu pobýval se svou rodinou. Jeho život a činnost připomínají historické fotografie a detailně je zdokumentována i jeho poslední cesta z Panenských Břežan a samotný atentát ze dne 4. června 1942.

Nejpůsobivěji je upravena místnost připomínající poslední cestu tisíců Židů do koncentračního tábora v Osvětimi. Všechno působí nesmírně reálně. Místnost je totiž upravena jako vnitřek nákladního železničního vozu, který se lehce pohybuje, a z reproduktorů se ozývá zvuk jízdy po kolejích. Ve dvou zamřížovaných oknech je promítaný film ubíhající krajiny, kterou vlak projíždí. Vystaveny jsou také originální oděvy vězňů, zavazadla i kámen přivezený z tzv. „appellplatzu“ z koncentračního tábora Flossenbürg.

Poslední část expozice je zaměřena na poválečné období. Věznění, soudní líčení, procesy i popravy válečných zločinců. V místnosti upravené jako soudní síň jsou promítány dokumentární filmy z procesů a poprav s válečnými zločinci. K vidění jsou tu i uniformy předních nacistických vůdců, dveře od vězeňských cel, ale i oprátky, na kterých někteří ukončili svůj život. Působivý je dokument z popravy K.H.Franka na dvoře pankrácké věznice za přihlížení několika tisíc lidí.