Pardubický perník se dodnes vyrábí a balí za dodržení přesně dané a přísně tajné receptury
Původně se perníkové pochoutce říkalo peprník, protože receptura se skládala z medu, mouky a pepře.
Sladkost, která u nás proslavila především město Pardubice, má kořeny už ve starém Egyptě, antickém Řecku a Římě. Protože med byl vždycky vzácnou a drahou surovinou, byl perník dlouho laskominou pro vyvolené.
Původně to byly obyčejné placky pečené na železném plátu. Postupem času se těsto začalo plnit do forem zdobených světskými i náboženskými motivy. Dá se odhadovat, že tradice výroby perníku v Pardubicích počala za vlády Vojtěcha z Pernštejna, protože už tehdy se jedna z pardubických ulic jmenovala Perníkářská.
Prvního perníkáře však archivní prameny uvádějí až k roku 1515. Císařovna Marie Terezie potvrdila Pardubicím právo vyrábět perník v roce 1756. Pravý rozkvět výroby perníku nastal teprve na přelomu 19. a 20. století, kdy posílila tovární výroba.
Od roku 2008 se smí produkty nazvané „Pardubický perník“ vyrábět a balit pouze na území Pardubic za dodržení přesně dané receptury. Speciální ingredience, které pardubičtí perníkáři používají, zůstávají přísně utajené.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka