Proč odešli Keltové z Třísova je velkou záhadou. Dodnes jsou tam ale patrné zbytky jejich oppida

26. listopad 2018
Toto není jen tak obyčejný úvoz, ale zbytky valů bývalého opevnění třísovského oppida staré přes dva tisíce let

Pokud navštívíte jihočeskou obec Třísov, kousek od Českého Krumlova, můžete se vydat i do předaleké minulosti. Navíc do minulosti opředené velkou záhadou. Východně od Třísova si můžete všimnout dvou vrchů a mezi nimi něčeho, co připomíná hráz rybníka. Ovšem rybník tu nikdy nebyl. Ve skutečnosti tam stávalo keltské oppidum a ona hráz je zbytkem jeho opevnění, které chránilo město možná daleko větší a daleko důležitější, než byly později středověké Budějovice.

Je to zhruba dvacet šest hektarů kdysi obydleného prostranství. Chránilo je mohutné opevnění a podle některých odhadů tam mohlo žít dvacet až čtyřicet tisíc lidí. Tak vypadalo ještě před naším letopočtem největší jihočeské město, keltské oppidum v Třísově.

Podle archeologa Ondřeje Chvojky z Jihočeského muzea bylo toto keltské sídliště nejjižnějším na území Čech a zároveň bylo důležitou stanicí na Vltavské obchodní stezce. „Stezka vedla podél nedaleké řeky a dovážela se po ní sůl ze solných polí v oblasti Alp přes Vyšebrodský průsmyk. A nejenom to. Zpátky zase putoval med, paroží, otroci a podobně," dodává Ondřej Chvojka před branami bývalého oppida.

Tehdejší hlavní obchodní cesta se táhla napříč územím dnešních Čech podél Vltavy kolem keltských oppid Nevězice, Hrazany, Závist a dále přes Podkrušnohoří až na germánská území.

Jak rychle toto keltské město v Třísově vzniklo a začalo fungovat, tak rychle po zhruba sto letech zaniklo. Důvody proč, nejsou zatím úplně jasné. Existuje domněnka, že Keltové místo a okolí zkrátka vybydleli. Navíc evidentně odešli dobrovolně, protože tu nejsou patrné žádné zbytky násilného poboření, vypálení či dobytí.

Archeologové mají dvě vysvětlení. Zpravidla se uvádí, že za vystěhování může tlak Germánů, nebo že Keltové odešli směrem k Francii či dokonce Británii. Další výzkumy mluví o tom, že podstatná část Keltů odešla naopak na Slovensko, kde byli „kolem roku padesát našeho letopočtu zdecimováni ve velké vyhlazovací válce v bojích s Dáky vedených králem Burevistou“.