Prostějovský hřbitov je uměleckou galerií výtvarných děl rozmístěných ve více než stoletém parku
Prostějovským hřbitovem nás provedl historik architektury Miroslav Chytil
Prostějovský hřbitov, který je zároveň největším městským parkem, vznikl za městem v roce 1900. Od počátku pečovali jeho správci o pestrou skladbu stromů. Do podoby zdejšího pietního místa, které je mimo jiné i pozoruhodnou uměleckou galerií, se promítá i průmyslový a kulturní význam města v první polovině 20. století.
Před vznikem první republiky byl Prostějov největším městem na Moravě s českou správou. Vznikaly tam výrobní podniky mezinárodního významu, otevření tamního Národního domu (od architekta Jana Kotěry) se zúčastnili významní čeští umělci. Dříve byl Prostějov nazýván Hanáckým Jeruzalémem, a tak křesťanský hřbitov těsně sousedí s rozlehlým hřbitovem židovským.
Do prostoru městského prostějovského hřbitova se vstupuje honosnou branou zdobenou štuky a sochami andělů. Hlavní cestou je vidět přes centrální kříž ke krematoriu. V této části jsou pohřbeny významné osobnosti města Prostějova, třeba politik a básník Hané, starosta a senátor Ondřej Přikryl. Náhrobek navrhoval architekt Miroslav Putna. Kovová plastika od Jana Třísky s Přikrylovou tváří znázorňuje na mapě Prostějov i jeho rodné Výšovice, jsou tu postavy Hanáků, z desky se zvedá snop klasů a z něj vylétá pták.
Vedle je hrob dalšího významného starosty Prostějova a jeho ženy – Karla a Karly Vojáčových, kteří byli mecenáši kultury, podporovateli chudých a svůj majetek odkázali na dobročinné účely. Jejich dar přispěl na stavbu Národního domu. Hrob z černého kamene zdobí socha Anděla žalu pokládajícího palmovou ratolest od Stanislava Suchardy.
Po stranách hlavní cesty stojí čtvrtkruhové novorenesanční arkády a tvoří další čestný prostor pro slavné Prostějovany. Hned na začátku levé části je hrobka Wichterlových. Z jejich rodu pochází spoluzakladatel proslulé továrny Wikov vyrábějící zemědělskou techniku a luxusní automobily, avantgardní sochařka Hana Wichterlová i chemik Otto, vynálezce kontaktních čoček.
V pravé arkádě najdeme třeba hrob Rolných. Arnošt Rolný, který převzal podnik po rodičích, byl oděvnickým velkoprůmyslníkem. Za první republiky se stal jedním z nejvýznamnějších výrobců konfekčních oděvů u nás a pronikl i do Afriky a Asie.
K nejnavštěvovanějším místům prostějovského hřbitova patří prostý hrob Jiřího Wolkera, autora básní Umírající, Hřbitov a Pohřeb. Na kovové desce je část jeho epitafu, který zní: Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív, než moh srdce k boji vytasit, zemřel, mlád dvacet čtyři let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
