PRUBÍŘSKÝ KÁMEN

23. září 2003

Dnes si zase jednou popovídáme o jednom slovním spojení, které se vyskytuje v jazyku našich publicistů, pokud mají touhu vyjadřovat se o něco vznešeněji než je obvyklé a pokud mají sklon k frázím. Ano, slovní spojení prubířský kámen ve významu "měřítko znalostí, vědomostí, schopností" opravdu dobrý autor dnes už nepoužije, zní trochu moc řekněme opotřebovaně. Ale to nám nebrání, abychom si neřekli, co to je za kámen, ten prubířský. A co je to za slovo, to adjektivum prubířský. Co znamená a odkud k nám přišlo.

Začnu slovem. Podle Slovníku spisovného jazyka českého prubířský znamená zkušební a vzniklo to z podstatného jména prubíř. U hesla prubíř se pak ve stejném slovníku dočteme, že jeho variantou je slovo prubéř a že obě ta slova mají dva významy. Za prvé jde o dřívější řekněme funkci či povolání, o zkoušeče jakosti drahých kovů. Dnes se slovo prubíř užívá v odborném jazyce chovatelů. Říká se tak beranům nebo hřebcům určeným k vyhledávání takzvaně "honících se samic" ve stádě, jinak řečeno k vyhledávání samic, které mají právě chuť na samce.

I když slova prubíř a prubířský se používala už za středověku, jde o slova takzvaná cizí, tedy přejatá. Pocházejí z německého Probe, tedy zkouška, které je z pozdně latinského proba vzniklého z klasického latinského probare, zkoušet, schvalovat. Probare pak pochází od probus, tedy řádný, poctivý, počestný. Do blízkého příbuzenstva patří i další slova, z nichž některá jsme přejali později než výrazy prubíř a prubířský. Zkoušce studenti už mnoha generací říkají průba a mnohdy si zkoušku jen tak zprubnou, protože zkouška je přece od slovesa zkusit to. Prubnout a prubovat se ovšem dá nejen zkouška, ale třeba také to, kolik vydržím. Přímo z latiny, bez německého prostřednictví, jsme přejali výraz aprobace, tedy způsobilost například k vyučování určitým předmětům. Kdo je aprobován, je schválen, uznán, protože je obvykle také vyzkoušen, což jsou významy latinských aprobare a probare.

Ale abych nezapomněl na ten kámen. Středověcí prubíři, osoby zkoušející kvalitu kovů a pravost mincí či šperků, měli ke své práci pomůcky, k nimž patřil jako jedna z nejvýznamnějších takzvaný prubířský kámen. Jakost a pravost kovů se mimo jiné posuzovala podle stop, jaké zanechaly na kameni. Prubíř přejel mincí po prubířském, zkušebním kameni a věděl, jak je to s pravostí zkoumaného předmětu.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser