Pytel

12. březen 2004

Předevčírem jsem tu začal mluvit o aktuálním lyžařském slůvku šus, došel jsem k původem německému šuspajtl, které vlastně znamená střelený pytlem, a včera jsem také probíral jazykové a historické pozadí slovního spojení praštěný pytlem. Pokud jste neslyšeli: úsloví vzniklo v dávných dobách, kdy se věřilo v takzvanou dotykovou magii. Když vás někdo praštil prázdným pytlem přes hlavu, ta prázdnota se dotykem přenesla do vaší hlavy a vy jste takříkajíc zblbnul.

Na téma pytel se toho však z jazykového hlediska dá říct ještě víc, a tak dnes budeme pokračovat. Nejprve odpovědí na otázku, zda výraz strašpytel, který užíváme jako pojmenování zvlášť bojácných lidí, nějak souvisí s tím, co jsme tu dosud říkali. V etymologickém slovníku Holubově a Lyerově se dočteme, že souvisí, že slůvko strašpytel snad vzniklo podle německého Schussbeutel, z něhož je naše šuspajtl. Ale jaká by měla být souvislost mezi bázlivcem a potřeštěncem, slovník neříká. Pochopitelnější jsou mi vysvětlení, která jsem našel ve dvou starších etymologických slovnících. V jednom se píše, že strašpytel se bojí každého pytle, ve druhém, že strašpytla dokáže vystrašit i obyčejný pytel. Vůbec nejpochopitelnější by mi bylo, kdybych se někde dočetl, že strašpytel vypadá jako pytel až po okraje naplněný strachem. Ale to jsem se nikde nedočetl, tak vám tuto svou spekulaci nebudu vnucovat.

Se zajícem v pytli je naopak všechno jasné a ověřené. Úsloví kupovat zajíce v pytli, které se používá i v podobě nekupuj zajíce v pytli, vyjadřuje situaci, do které se někdy dostaneme tím, že si buď z nedostatku času, z lenosti eventuálně proto, že nám to okolnosti nedovolí, dostatečně neprohlédneme, neprostudujeme, neprověříme, nevyzkoušíme to, co kupujeme. To, co jsme koupili, se pak může ukázat jako zcela jiné, než jsme předpokládali. Horší, samozřejmě. Úsloví o zajíci v pytli nepoužíváme jen o nakupování konkrétních výrobků. Zajíce v pytli můžeme kupovat třeba také tak, že přijmeme nového zaměstnance, aniž zjistíme jeho schopnosti. Nebo tak, že jdeme do kina, aniž si o filmu cokoli přečteme předem.

Úsloví o kupování zajíce v pytli pochází z roku 1515, z vyprávění o lidovém hrdinovi a šprýmaři Tillovi Eulenspiegelovi. Tento chlapík nosil v pytli kočku, prodával ji jako zajíce, aniž kupujícímu dovolil do pytle nahlédnout. Když se transakce uskutečnila, podvedený pytel otevřel a kočka mu utekla.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.