Rádio

Slovník spisovného jazyka českého uvádí celkem tři významy slova rádio. První označuje za hovorové pojmenování rozhlasu, tedy elektromagnetického, na bezdrátovém přenosu založeného vysílání mluveného nebo hudebního programu. Jako druhý význam slova rádio slovník uvádí "rozhlasový přijímač, radiotelefonické, radiotelegrafické zařízení", v tomto případě podle slovníku o hovorový výraz nejde. Třetí význam je však opět označený za hovorový a k tomu ještě za řídký; jde o pojmenování budovy rozhlasu. Já ovšem větu "Jdu do rádia" říkám velmi často, ale u mne je to pochopitelné.

Michal Novotný

Slovo rádio jako označení na bezdrátovém přenosu založené vysílání... a tak dále, do češtiny přešlo z němčiny. Tam se slovo Radio dostalo z americké angličtiny, kde slovo rejdiou je vlastně zkratka, přesněji řečeno zkrácení příliš dlouhého slova radiotelegraphy (rejdioutylegrefi), tedy v překladu dejme tomu "telegrafie nebo vysílání pomocí paprsků".

Ano, o paprsky tu jde. U kolebky slova rádio a všech dalších, která z něj vznikla, tedy výrazů Radiožurnál, radiomagnetofon, radiopřijímač neboli radioaparát, radista a v neposlední řadě také rádiovka, stojí původem latinské slovo radius, které znamená paprsek. Rozhlasové vysílání se šíří podobně jako třeba sluneční záření, pomocí neviditelných paprsků, pomocí záření. Ostatně latinské radiare znamená zářit a také třpytit se. Pro pořádek musím dodat, že latinské radius neznamená jen paprsek, stejným slovem se říká i hůlce a poloměru kruhu, odborníci vědí, že radius je asi příbuzné s latinským radix, což znamená kořen, základ, původ a také - ředkvička. Ale to už se našeho rozhlasového tématu netýká. K rádiu jako rozhlasu se vrátíme zítra a začneme rádiovkou.