Radiožurnál
Už delší dobu se v této rubrice zabývám slovy, která souvisejí s rozhlasem. Za několik dní totiž oslavíme 80. výročí zahájení rozhlasového vysílání u nás. V jednom z minulých pokračování jsem mluvil o Radiožurnálu, což byl v prvních letech po vzniku rozhlasu mimo jiné i tištěný časopis, jehož název se tenkrát psal Radiojournal. Dnes je Radiožurnál jednou ze stanic Českého rozhlasu, Český rozhlas 1. Toto přejmenování tehdejší stanice Československo, předtím Hvězda, předtím Československo na Radiožurnál se mi zdá mimořádně povedené, ale to odbíhám. Povíme si dnes něco o jazykovém zákulisí výrazu žurnál. O slově rádio už řeč byla.
Podle Slovníku spisovného jazyka českého má slovo žurnál v češtině celkem pět významů. Jednak jde o zpravidla ilustrovaný časopis vycházející v delších časových intervalech. V tomto významu se slovo žurnál používá například ve spojení módní žurnál, z čehož je i známé spojení jako vystřižený ze žurnálu, tedy oblečený podle módy, o níž informovaly poslední módní žurnály. Žurnál ale může být nejen měsíčník či týdeník, žurnál může být i deník, může to být tisk vůbec. Tento význam se dnes už skoro nepoužívá, ale z tohoto významu vycházející výrazy žurnalistika či žurnalista jsou zcela běžné. Žurnál se také říkalo filmovým týdeníkům, což je záležitost, která už neexistuje, jen v České televizi můžeme vidět padesát let staré žurnály. Další dva významy slova žurnál, které už nesouvisí s novinářstvím a médii, jsou blíže původu tohoto slova. Slovem žurnál se označuje kniha pravidelných denních uředních záznamů, jakýsi úřední deník, a žurnál je také ve zdravotnickém slangu denní pohotovostní služba.
V těchto posledních dvou žurnálech zřetelně jde o francouzské slovo jour, které znamená den a které pochází z latinského diurnus, denní. Ale i první tři, žurnalistické významy slova žurnál pocházejí ze jour, den. Novinám, které vycházejí denně, Francouzi začali říkat journaly a od deníků se slovo rozšířilo i na další jak my dnes říkáme média.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
