Ripperova promenáda nabízí pohled na vrcholy Hrubého Jeseníku i do historie Priessnitzových lázní

3. únor 2024

Priessnitzovy lázně se rozkládají nad městem Jeseník v Olomouckém kraji. Tvoří je lázeňské domy, balneopark s ledovou vodou, který návštěvníci oceňují především v horkých letních dnech, a lesní cesty s léčivými prameny. V každém ročním období ale stojí za to vydat se na Ripperovu promenádu.

Trasa dlouhá něco málo přes kilometr vede po rovině kolem vrcholu kopce Kopa vysokého 641 metrů. Z levé strany ji lemují drobné památky, zprava se otevírají stále nové pohledy do okolní horské krajiny.

Promenáda začíná i končí u Českého pomníku. „Byl postaven v roce 1874, zásluhu na tom měl právě Jan Ripper. Zdobí ho socha Hygie a reliéf Vincenze Priessnitze – jediná díla od Josefa Václava Myslbeka ve Slezsku. Na promenádě jsou celkem tři pomníky,“ říká průvodce lázněmi Jiří Glabazňa. Jan Ripper se po smrti Vincenze Priessnitze oženil s jeho dcerou a převzal vůdčí roli ve správě a rozvoji lázní spolu s péčí o odkaz svého tchána.

Dominantou ve svahu nad cestou u počátku okružní cesty je dvojstavba, kterou tvoří nahoře kaple a pod ní Priessnitzova hrobka. V té je pohřbena i žena zakladatele vodoléčby, Sofie. Její jméno nese pramen na promenádě. „Při ztvárnění reliéfu ženské tváře, na který v letní sezóně stéká voda, posloužila jako inspirace fotografie Priessnitzovy manželky. V lázeňském areálu a v nejbližším okolí najdeme deset pramenů, v širším okolí na Studničním vrchu je jich šedesát a na protějším Zlatém Chlumu dalších dvacet až třicet,“ vypočítává Jiří Glabazňa.

Pohled na Zlatý Chlum nad městem Jeseník

Promenádu lemuje alej vzrostlých lip. Napravo mezi nimi je vidět masiv Hrubého Jeseníku s chatou na 1 351 metrů vysokém Šeráku. Po chvíli chůze se na stejné straně nad Hatschekovou vyhlídkou, která připomíná jméno lékaře z 19. století, objevuje 891 metrů vysoká dominanta nad městem Jeseník – Zlatý Chlum s rozhlednou.

Dalším zajímavým místem na promenádě je Maďarský pomník. „Byl tu postaven jako první v roce 1840. Vincenzi Priessnitzovi jej věnovali maďarští pacienti. Založili tak novou tradici a lev, který pomník zdobí, se dostal do znaku lázní,“ vysvětluje průvodce.

Reliéf Vincenze Priessnitze na Českém pomníku

Dále se cestou po promenádě odhalí pohled k polským rovinám. Je zde také pamětní deska věnovaná novináři, dramatikovi a prý prvnímu jesenickému lyžaři Viktoru Heegerovi, který bydlel v domku na vrcholu Kopy. Kolem památné lípy staré přes 350 let se promenáda vrací zpět k výchozímu místu u Českého pomníku.

autor: Aleš Spurný
Spustit audio