Rozsáhlá zřícenina původně gotického hradu Boskovice na vás dýchne nebývalou atmosférou
Nad jihomoravskými Boskovicemi se vypíná romantická zřícenina goticko-renesančního hradu. Sídlo je označováno za kolébku pánů sedmizubého hřebene. I když se z původního hradu dochovala přibližně třetina, jde i dnes o velký komplex s řadou zachovaných prvků, které stojí za vidění. Zvláště za soumraku a za pískotu poštolek působí přímo magicky. Na hradě se konají i různé kulturní akce a svatby.
Kdy přesně byl boskovický hrad postaven, není známo. Jeho vznik se odhaduje přibližně na druhou polovinu 13. století. První písemná zmínka je z roku 1313, to už se ale píše o dobytí hradu vojskem krále Jana. Hrad byl během své historie několikrát pobořen, přestavěn a v jeho držení se postupně vedle jednotlivých majitelů vystřídalo celkem šest šlechtických rodů.
Poslední majitel Walter František Ditriechštejn vysoko položené sídlo opustil a zdi hradu pak sloužily jako zdroj stavebního materiálu pro budovy ve městě, kde mimo jiné nechal vybudovat takzvanou Rezidenci (budova dnešního muzea).
"Hrad už nevyhovoval představám majitelů o komfortním bydlení a tak se z něj stal jednoduše kamenolom," popisuje kastelán Milan Vaněrka. Stržením střech kolem roku 1733 začala přeměna hradu na zříceninu. Do současnosti se dochovala přibližně třetina původního komplexu, i tak je ale stále patrné, jak velké sídlo bylo nad Boskovicemi postaveno.
Hrad je otevřený v dubnu a říjnu během víkendů, od května do září každý den, kromě pondělí. Na hradě nejsou stanoveny časy prohlídek, každý návštěvník obdrží u pokladny tištěného průvodce a v areálu tak může strávit libovolně dlouhou dobu. Uvnitř hradu i v okolí se během roku koná celá řada kulturních akcí. Veškeré informace o dění lze získat na webových stránkách www.hradboskovice.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.