Sad Maxima Gorkého má Ostrava dodnes díky horníkům. Vybudovali ho vlastníma rukama

3. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Historie sadu sahá až do roku 1948

Zelená oáza uprostřed města. To je Sad Maxima Gorkého v Ostravě, který si před lety vybudovali vlastníma rukama sami havíři. V jinak výrazně industriální městské části zvané Kunčičky je dodnes příjemným místem procházek a odpočinku. Pod původním názvem Hornický sad vznikl na území, kde kdysi bývaly rybníky a mlýny.

Historie sadu sahá až do roku 1948, kdy se na jeho vytvoření podíleli jak havíři ze zdejších dolů Alexander a Zárubek, tak jejich manželky a další obyvatelé Kunčiček. V blízkosti sadu horníci nejenom fárali do dolů, ale také bydleli ve zdejší havířské kolonii.

Sad Maxima Gorkého leží na území, kde dříve bývaly rybníky a mlýny

V rámci celorepublikové akce „30 miliónů hodin pro republiku“ tehdy horníci zasadili více než osm tisíc stromů a keřů. Už v roce 1949 vznikl v sadu také zookoutek, ze kterého se o čtyři roky později stala usnesením Národního výboru města Ostravy první ostravská zoologická zahrada. Kromě pávů, lišek nebo bažantů v ní našel domov třeba i oblíbený slon Pepík.

Od samotného počátku sloužil sad především k odpočinku, zábavě a rekreaci. Nechyběl v něm ani taneční pavilon, plovárna a tenisové kurty. Mimo jiné se zde pořádaly nejrůznější hornické oslavy.

Sad Maxima Gorkého leží na území, kde dříve bývaly rybníky a mlýny. Dodnes tuto část historie Kunčiček připomíná v okrajové části sadu Slezský mlýnský náhon. I o něm se zájemci mohou dovědět víc také na webu Ostravského muzea, jehož pracovníci v rámci projektu „Děkuji za park“ mapují významné a zajímavé ostravské městské parky.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.