Skála Belko v Hrádku ve Slezsku připomíná loupeživého rytíře a jeho černé svědomí

Nad pokojně plynoucí řekou Olší, které tady neřekne nikdo jinak než Olza, se tyčí skála ve tvaru hřibu. Kdysi na ní stávala malá tvrz. Podle legendy v ní žil loupežník a mordýř, rytíř Belko.
Příležitostí k obživě měl dostatek, Hrádkem vedla stará kupecká cesta do Uher, zvaná měděná. A po ní jezdili s plně naloženými vozy obchodníci. Život mnohých z nich vyhasl právě zde. Pokojné spaní ale Belko neměl. Za jedné zvláště neklidné noci vyšel se svého hradu na skálu a obtížen černým svědomím skočil do pěnících vod rozvodněné řeky Olzy.
Není jisté, zda Belko skutečně existoval. Ovšem tvrz na skále, která dnes nese jeho jméno, opravdu kdysi stávala. A nebyla jediná. Na druhém konci kaňonu, do kterého se za věky zařezala řeka Olza, stávala další. Alespoň to potvrdily archeologické nálezy ze 14. století. Historici uvádí, že v roce 1447 byla obě hradiště vypálena Uhry. Jméno vesnice a stejně tak její obecní znak s cimbuřím připomíná jejich existenci.
Skála Belko se nachází v zajímavé geologické lokalitě. Zmíněný kaňon řeky Olzy je kilometr dlouhý a deset metrů hluboký. Ve skále, která tvoří dno tohoto úseku, řeka vyhloubila jakési okrouhlé jámy. Místní jim říkají talíře nebo kotle. Prohlédnout si je můžete zejména v létě, kdy je hladina řeky nízká a jen lehce přeskakuje kameny. Na jaře je tento úsek Olzy rájem vodáků.
Skála Belko a kaňon Olzy je oblíbeným výletním místem nejen místních. Na břehu stojí hospůdka, lavičky v lese lákají k posezení. Venkovní dřevěný parket pod skálou pak svádí k tanci. V srpnu se zde konají obecní Slavnosti Belka. Pódium pro účinkující je umístěno přímo v korytě řeky. A když se setmí, hladina řeky se rozzáří světly namířenými na skálu. Do daleka tak září místo, kde špatné svědomí dohnalo loupeživého rytíře k osudovému skoku do vody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.