ŠKAREDÝ

16. duben 2003

Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Dnes je středa před největším křesťanským svátkem, před Velikonocemi, a této středě se říká škaredá. Což patrně souvisí především s tím, že tento den patříval velkému úklidu domácností, především vymetání komínů.

Takže se této středě říkalo i smetná či sazometná. Úklid, zvláště takový, při kterém se pracuje se sazemi, je práce nepříjemná, škaredá, ostatně původní indoevropský kořen našeho přídavného jména škaredý měl význam špína. Ale k tomu se ještě dostaneme. Předtím si řekneme, že další vysvětlení jména dnešní předvelikonoční středy říká, v tento den se Jidáš škaredil, tedy mračil na Krista. Asi už věděl, že svého učitele za pár hodin zradí a už předem jaksi bojoval se svým svědomím. My bychom se podle staré lidové pověry na rozdíl od Jidáše dnes škaredit neboli mračit neměli. Protože dnešní škaredění má tu moc, že nám zůstane po celý zbytek roku.

Michal Novotný

Řekl jsem, že předvelikonoční úklid komínů je práce nepříjemná, tedy škaredá, a že se Jidáš na Ježíše škaredil, tedy mračil. Škaredý je podle Slovníku spisovného jazyka českého "ošklivý, šeredný, nevzhledný, nehezký, nepěkný, protivný, odporný, zlý, nevlídný". Sloveso škaredit se podle stejného slovníku znamená mračit se, škaredě se dívat a tvářit. Slovník pak ještě uvádí výrazy škareda, což může být nejen ošklivá žena, ale i nevzhledný muž, a škaredka, což je nejen nehezká žena, ale i sorta hrušek. Podle mne moc hezké je složené české slovo škarohlíd, kterým pojmenováváme morouse, mrzouty a pesimisty; dříve v češtině existovalo i podobné slovo škarohlídce, které mělo stejný význam.

Už jsem naznačil, že slova škaredý, škaredit se, škareda, škaredka a škarohlíd jsou velmi stará, že mají indoevropský původ. Vznikla z kořene sker(d)-, což znamenalo nejen špína, jak jsem už říkal, ale i lejno. Slova, která v různých jazycích z tohoto indoevropského základu vznikla, mají různé významy, ale nikdy se nejedná o nic pěkného. Ruské skarednyj znamená lakomý, staroirské sceirdim je vyplyvuji, řecké skor jsou výkaly a starislandské skarn znamená hnůj. Zkrátka samé škaredosti. Ostatně ze stejného indoevropského kořene skerd- vzniklo i sloveso, kterým v češtině velmi vulgárně pojmenováváme vyměšování.

Vysílá se ve středu 16.4.03

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)

autor: Michal Novotný