Slaměný vdovec

14. červenec 2003

Žijeme teď v čase školních prázdnin, dovolených u moře, turistických cest po hradech a zámcích, někdo by možná toto období označil také jako čas slaměných vdovců. Mnohým mužům se stalo, že jejich ženy s dětmi odjely na chalupu, a oni jsou nuceni trávit horké letní dny ve městě. Přes den v zaměstnání, po večerech buď osamoceně doma, nebo neosamoceně...

No, chci tu dnes povídat o původu pojmenování takových prázdninově osamocených mužů. Jak víme, říká se jim slamění vdovci. A myslím, že jen málokdo tuší, co s tím má co dělat sláma, tedy "vymlácené suché nadzemní části obilí, zřídka i jiných rostlin", jak slovo sláma charakterizuje Slovník spisovného jazyka českého.

Podívejme se nejprve na původ českých výrazů sláma a vdovec. Sláma je slovo všeslovanské, praslovanské solma, tedy stéblo, sláma, se v ruštině vyvinulo do podoby soloma, v polštině má podobu sloma a v srbštině a chorvatštině se sláma řekne slama. Všechna tato slova jsou příbuzná s lotyšským salms, staropruským salme, středohornoněmeckým halm, anglickým healm, latinským culmus a řeckým kalamé. Z čehož plyne, že jde o slovo původem indoevropské, z kořene kalmo-, který je asi z kel-, tyč, trn, silné stéblo.

Výraz vdovec sice vznikl poměrně nedávno, protože patriarchální zřízení takový pojem neznalo, ani staří muži asi nezůstávali dlouho samotní, ale slovo vdova, z něhož výraz vdovec pochází, je také hodně dávné, indoevropské. Pochází z kořene ueidh-, oddělit, odloučit. Vdova je žena oddělená od muže jeho smrtí.

Takže víme, jak vznikla slova sláma a vdovec, o původu slovního spojení slaměný vdovec, označujícího dočasně opuštěné muže, jsme se tím ale nedověděli nic. Musíme pátrat dál. Nejprve konstatujme, že ani spojení slaměný vdovec není původní, že vzniklo ze spojení slaměná vdova. Další nesporný fakt je, že toto slovní spojení do češtiny přešlo z němčiny, že slaměná vdova je překlad německého Strohwitwe. Všechno další, co o spojení slaměný vdovec řeknu, je tak trochu nejisté.

Existují celkem tři teorie vzniku tohoto slovního spojení. Podle první jde o mimomanželské sexuální styky, které se odehrávaly kdesi na slámě. Žena, která byla opuštěna jaksi na slámě, byla vdova nepravá, vdova slaměná. Druhá teorie říká, že jde o vzpomínku na zvyk, podle něhož nevěsty, které nebyly pannami, což byly většinou vdovy, nosily slaměný věnec. Jak by ale vdova, která se chce znovu vdávat, souvisela s vdovou nepravou či dočasnou, tato teorie neříká. A tak asi nejpravdivější bude teorie třetí. Podle ní na počátku stálo německé označení hastroše do polí slovem Strohman, slaměný muž. Strohman byla napodobenina muže, byl to nepravý muž, a tak se slovo Stroh, sláma, začalo vnímat jak synonymum pro napodobeniny a nepravé věci. Například pro nepravé, tedy dočasné vdovy a vdovce.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka