Šlovický vrch u Dobřan na Plzeňsku patří teď namísto těžkým tankům divokým koním

1. listopad 2018
Česko – země neznámá

Návrat života a přírody do oblastí, kde se dlouhá desetiletí proháněly tanky. I tak jde nazvat počin, který z bývalého vojenského tankového cvičiště udělal volný výběh pro divoké koně. Podobně jako u středočeských Milovic, tak i Šlovický vrch patří nyní koním. Konkrétně šesti hřebcům exmoorských divokých koní z Anglie.

Toto plemeno je v současné době považováno za jedno z nejpůvodnějších na evropském kontinentu vůbec. Šestihlavé stádo divokých koní pochází právě z milovického areálu, kam byli před lety přivezeni koně přímo z anglického hrabství Exmoor. Jednalo se o potomky divokých koní.

Koně tu dohromady tvoří takzvanou mládeneckou nebo také bakalářskou skupinu. Tedy něco jako partu puberťáků. S přirozeným rozmnožováním, jako je tomu ve středočeských Milovicích, se tady zatím nepočítá. Snad v budoucnu. V tuto chvíli tak mají exmoorští puberťáci na Šlovickém vrchu co se nápadnic týče smůlu.

I tak je tady ale čeká krásný život podobný tomu jejich prarodičů v divočině v Anglii nebo rodičů v Milovicích. Přivezli je sem přibližně před měsícem a zatím jsou v takzvané aklimatizační ohradě. V ní se sžívají s okolní krajinou a mají tady k dispozici i studniční vrt. Územím aklimatizační ohrady totiž neteče žádný potok ani strouha.

V budoucnu si ale jistě divocí koně poradí sami. Kopcovité území Šlovického vrchu je po někdejším rozježdění tanky samá tůňka a louže. A co budou koníci jíst? Jak prozradil správce areálu Ondřej Peksa, jsou zvyklí spásat i uschlé trávy a křoviny.  

Slušným a ohleduplným lidem vstup povolen

Koně jsou plaší, protože nebyli příliš zvyklí na lidi ve výběhu ve středních Čechách, ale při našem natáčení nám dovolili přiblížit se asi na tři metry. A jsou prostě krásní. Menšího vzrůstu, podobně jako třeba koníci na Islandu, ale z očí jim vyzařuje divokost, svoboda a volnost.

V budoucnu tu budou mít jednoduchý úkol, který přinese užitek všem. Lidem, jim i krajině. Na třicetihektarové pastvině budou totiž tyto přirozené divoké sekačky spásat agresivní traviny a keře a budou tak přirozeně pomáhat udržet rozmanitost flóry a fauny zdejšího chráněného území Šlovický vrch.      

A jak jim zdejší život nepokazit? Rozhodně je ničím nekrmte. I kdybyste to mysleli sebelíp a chtěli jim přilepšit, jen byste jim ublížili. I obyčejné jablko nebo zelenina mohou uškodit jejich zažívacímu traktu, který je zvyklý jen na spásání volně rostoucích porostů.

autor: Pavel Halla
Spustit audio