Sluneční hodiny v Prachaticích patří k největším u nás. Jsou postavené ve stylu brutalismu
Když si do internetového vyhledavače zadáte pojem „sluneční hodiny Prachatice“, vykoukne na vás celá řada odkazů. Některé z nich tvrdí, že jde o největší sluneční hodiny ve střední Evropě, jiné, že jsou druhé nebo třetí největší. Těžko říct. Velikost jednotlivých slunečních hodin v Evropě nejspíš nikdo nikdy neměřil. Každopádně v jihočeských Prachaticích jde o hodiny pozoruhodné.
„Vnímáme ty sluneční hodiny jako věc, která k Prachaticím neodmyslitelně patří, a těší nás, že jsou známé i mimo město,“ odpovídá vedoucí stavebního odboru prachatické radnice Antonín Jurčo na otázku, co říká na neobvyklý kamenný chronometr, který od roku 1971 zdobí centrum města.
Prachatické sluneční hodiny jsou pojmem nejen mezi fanoušky brutalistní architektury. Stačí si zběžně prolistovat různé internetové stránky věnované památce a na člověka se vyvalí spousta často protichůdných informací, které dokládají, že dílo na pomezí skulptury a výtvarné instalace stále přitahuje pozornost. Jednotlivé články hlásají, že jde o první, druhé i třetí největší sluneční hodiny v Evropě, ve střední Evropě nebo jen v Česku.
„My raději říkáme, že jde o jedny z největších slunečních hodin,“ usmívá se Antonín Jurčo. „Konec konců, nikdo nikdy neobjížděl Evropu a neměřil rozměry jednotlivých slunečních hodin,“ vysvětluje šalamounskou formulaci. Nicméně ty svoje si prachatičtí změřili, takže vědí, že zabírají půdorys o velikosti 5 x 3 metry.
Autorem unikátních hodin je sochař Zdeněk Šimek, který byl zároveň nadšeným amatérským astronomem. Proto hodiny ukazují nejenom čas, ale i znamení zvěrokruhu. Sochařská díla jihočeského rodáka zdobí i další místa v Česku. Od mariánskolázeňské kolonády, přes kostel v pražských Bohnicích až po budovu bývalého Federálního shromáždění. Tam všude najdete jeho instalace. Sluneční hodiny byly posledním dílem Zdeňka Šimka. Zemřel krátce předtím, než byly v Prachaticích postaveny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
