SPIRIT

27. leden 2004

Podvakrát jsem tu teď mluvil na téma pojmenování planety Mars, která se v posledních dnech těší všeobecnému zájmu médií. Američanům se na ní, v kráteru Gusev, podařilo umístit výzkumnou sondu Spirit a prezident Bush svět seznámil s plánem vyslat na Mars lidskou výpravu.

Ke slovu Mars se dnes vrátím už jen krátkou poznámkou. Včera jsem říkal, že jméno boha, po němž je pojmenována tato planeta, se také objevuje v obrovské většině evropských jazyků v pojmenování třetího měsíce v roce. V češtině však ne, my máme měsíce jaksi vlastní. Přesto pojmenování římského boha války v jednom v češtině používaném slově je. A to v nepříliš často se vyskytujícím přídavném jménu marciální. Na tento výraz můžeme narazit ve spojeních marciální postava či marciální krok a ve slovnících se poučíme, že jde o postavu mohutnou, statnou, o krok impozantní. Latinské martialis znamenalo statný, mohutný jako bůh Mars.

A teď už se věnujme hlavnímu tématu dnešní rubriky, totiž slovu spirit, kterým Američané pojmenovali svou sondu pracující teď na Marsu. Už v úvodu mohu prozradit, že se spiritem dojdeme až ke špiritusu, tedy k zastaralému, původně lékárnickému pojmenování pětadevadesátiprocentního líhu, později alkoholu vůbec. Ale po pořádku: Američané svou sondu pojmenovali Spirit, protože nejvznešenější význam tohoto slova je duch; méně vznešené významy pak jsou mysl, nálada, duchaplnost, také strašidlo, přízrak a konečně i ten líh a lihovina vůbec. Latinské spiritus, o něhož anglické spirit pochází, má významy podobné: duch, nadšení, sebevědomí, ale také dech a dýchání. Ano, pro staré národy dech, duch a také duše souvisely. Někde to všechno označovali jedním slovem, jinde, jako v češtině, se vytvořila slova skoro stejná. Jak dech a duch neboli duše souvisí, asi není nutné široce objasňovat. Projevem života je dýchání, dokud žijeme, máme duši, když přestaneme dýchat, duše nás opustí a stane se duchem, ať už máme na mysli spiritistické strašidlo či ducha zemřelého jánevím spisovatele, filozofa či politika, jehož tělo dávno zemřelo, ale jehož duch žije dál.

Použil jsem slovo spiritismus, toto pojmenování učení o možnosti komunikovat se zemřelými, s jejich duchy, ovšem patří do příbuzenstva, stejně jako spiritualita, tedy duchovnost, a třeba spirometr, přístroj na měření množství vydechovaného a vdechovaného vzduchu. Příbuzné je i slovo spirutuál, původně náboženská, tedy duchovní píseň amerických černochů. A jak je to se špiritusem? Poslouchejte zítra.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.