ŠPIRITUS
Včera jsem začal povídat o jazykovém zákulisí názvu americké sondy Spirit, která teď úspěšně pracuje na Marsu v kráteru Gusev. Řekl jsem, že anglické slovo spirit mimo jiné znamená duch a že pochází z latinského spiritus, které má týž význam a které vzniklo ze slovesa spirare, vanout, dýchat. Stručně jsem také upozornil na to, že v mnoha jazycích je duch a dech praktický totéž, což souvisí s tím, že dýchání je projevem života. A slíbil jsem, že dnes objasním, jak do stejného jazykového příbuzenstva patří poněkud obhroublé pojmenování alkoholu, zvláště toho téměř stoprocentního. Tedy co má špiritus společného s duchem, dechem nebo možná přímo s duší.
Mohou za to alchymisté. Ti si při provozování činnosti, které se ve Werichově Císařově pekaři krásně říká patláma, patláma, všimli, že když zahřívají víno, začne z tekutiny vycházet cosi, co výrazně voní, bez čeho však víno už nemá ty účinky jako předtím a co se hlavně dá ochladit, čímž vznikne tekutina silnější než ta původní. Tak byla vynalezena výroba slivovice destilaci, jak se naznačuje také ve zmíněném filmu. To nehmatné, neviditelné, a přesto velmi důležité cosi, co vycházelo z vína, připomínalo duši. Ta je také nehmatná, neviditelná a bez ní naše tělo už jaksi není to ono. A tak alchymisté ono něco ve víně pojmenovali latinsky spirit vini, tedy duch vína. Později se tomu začalo říkat méně poeticky líh a nebo také vulgárně špiritus. Od americké sondy Spirit jsme tedy dostali hodně daleko, ke středověkým alchymistům. Takže bychom se zase měli vrátit na Mars, do kráteru Gusev, kde Spirit pracuje, a říct si, proč se tohle dnes tak slavné místo jmenuje právě Gusev.
Jenže čas vymezený pro tuto rubriku jsem už vyčerpal, takže o jméně kráteru budeme mluvit zase až zítra.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
