Starou radnici v Litomyšli zdobí orloj. Davy turistů pod ním nestojí, i když je opravdu zajímavý

Orloj je umístěný v prvním patře radniční věže, hodinový stroj o tři patra výš
0:00
/
0:00

Orloj na věži staré radnice v Litomyšli je o 500 let mladší ten pražský a davy turistů pod ním nestojí. Pozornost si ale zaslouží, zvláštní je hned v několika ohledech.  

Pokud byste chtěli spočítat historické orloje na věžích českých a moravský měst, stačily by vám na to prsty jedné ruky. Kromě Prahy, Olomouce nebo Prostějova si „pravý“ orloj pořídila i Litomyšl v Pardubickém kraji, a to na počátku minulého století. Na budově staré radnice je orloj od hodinového stroje vzdálený přes několik pater.

Secesní orloj zdobí východní stranu věže staré litomyšlské radnice, která stojí ve středu Smetanova náměstí. Ve věži má svoje zázemí městská knihovna, její návštěvníci se ale k zadní straně orloje v prvním patře běžně nedostanou. Mechanismem orloje jednou za dvě minuty otáčí hřídel, která je spojena s věžními hodinami. Ty jsou umístěné v horní části věže.

„Od hodinového stroje prochází věží radnice hřídel, která potom vstupuje do vlastního stroje orloje přes soupravu soukolí. Ta vypadá na první pohled jednoduše, ale svým způsobem je geniální, protože zvládá mnoho funkcí. Podle ní se pohybují jednotlivé části orloje, znázorňující hlavně měsíční a sluneční fáze,“ vysvětluje jeden ze dvou litomyšlských orlojníků Petr Červený, který má na starosti především mechaniku orloje.  

Orloj má čtvercový obrys a jeho čtyři rohy vyplňují ženské postavy na zlatém pozadí. Symbolizují čtyři roční období. „Ženy v půvabném secesním stylu namaloval mladý talentovaný umělec, student Umělecko-průmyslové školy v Čáslavi Antonín Růžička. Později působil jako profesor kreslení na Státní průmyslové škole v Praze,“ dodává druhý orlojník Jiří Šlégr, který se o stroj stará především z astronomického pohledu. „V historických dokumentech jsem dokonce objevil, že ženy měly být podle původního návrhu nahé, nakonec se ale na radnici objevily v nařaseném hávu.“

Autorem je slavný hodinář z Čáslavi

Orloj si radní z Litomyšle, stejně jako hodinový stroj na radniční věži, nechali zhotovit u hodináře Karla Adamce v Čáslavi. Jeho firma, založená v roce 1869, vyrobila stovky hodin, hlavně pro radniční a kostelní věže, ale také školní budovy nebo zámky. Putovaly do českých a moravských měst, stejně jako do Uher, Bulharska, Srbska, Ruska i Německa.

„O zhotovení nových věžních hodin zastupitelstvo města Litomyšle rozhodlo 23. dubna 1907. Stroj radničních hodin byl dodán už v květnu téhož roku. Instalace samotného orloje v prvním patře věže proběhla v říjnu 1907. A do provozu byl slavnostně uveden 18. října 1907. Pořízení věžních hodin a orloje přišlo litomyšlskou radnici na 800 rakouských korun,“ dodává orlojník Jiří Šlégr.

Číselník ukazuje 24 hodin

Na litomyšlském orloji najdete hlavní symboly Měsíce a Slunce. „Zjednodušeně lze říci, že orloj představuje model vesmíru tak, jak jej viděli naši předkové. Ve středu desky orloje se nachází Země, kolem které jednou za den oběhne Slunce, Měsíc i vesmír, reprezentovaný ekliptikou. Slunce se pomalu posouvá po ekliptice a do původní polohy vůči ní se vrátí za jeden rok poté, co proběhne všemi znameními. Měsíc se po obloze pohybuje rychleji, všemi znameními na ekliptice projde za jeden měsíc a vrátí se tak do původní polohy vůči Zemi.  Navíc je pomocí důvtipného otáčecího mechanismu zobrazena i fáze Měsíce,“ vysvětluje Jiří Šlégr.

Další zajímavostí litomyšlského orloje je to, že půlnoc (24 hodin) je umístěna na horní straně ciferníku. Tak to totiž bylo obvyklé u tehdejšího typu hodin, které ukazovaly čas ve čtyřiadvacetihodinovém formátu. Na orlojích se ale obvykle do této horní pozice umisťuje poledne (12 hodin), protože v tomto okamžiku je Slunce nejvýše nad obzorem.