Stopy k pachatelům krádeže nápisu 'Arbeit Macht Frei' vedou do Švédska
Krádež známého nápisu "Arbeit Macht Frei" nad branou vyhlazovacího a koncentračního tábora v Osvětimi-Brzezince vzbudila před týdnem celosvětovou pozornost i rozhořčení. Tento neobvyklý trestný čin vzbudil okamžitě řadu otázek o záměrech pachatelů. Nález rozřezaného nápisu pak nasměroval stopy do Švédska a naznačil ekonomické motivy údajných sběratelů.
Čerstvé zprávy švédského tisku však ukazují, že akce mohla mít propojení se severskými extremisty a jejich plány na násilné akce proti švédským politikům.
Podle údajů švédského listu Aftonbladet měla dosud málo známá švédská extremistická organizace prodat kovový nápis z Osvětimi jistému nespecifikovanému "sběrateli", který byl prý ochoten zaplatit v řádu milionů korun. Peníze z prodeje chtěli extremisté údajně použít pro násilné akce ve švédském parlamentu i proti objektu, v němž bydlí premiér Fredrik Reinfeldt.
Na tyto účely si prý dotyčná organizace vydělávala i jinými krádežemi zaměřenými na umělecké a historické předměty.
Oficiální švédské zdroje jsou zatím v komentářích velmi opatrné, tajná policie však znalost plánu neonacistů na teroristické akce proti parlamentu i premiérovi potvrdila. Aftonbladet zakládá své informace na výpovědi bývalého neonacistického vůdce, podle něhož ovšem plánovaný kupec nápisu z Osvětimi neměl pocházet ze Švédska, ale z Británie, Spojených států nebo Francie.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rezignace Langšádlové je škoda. Prioritou je dotáhnout to, co začala, věří místopředseda rady vlády
-
Škody na vinohradech přesáhly podle svazu dvě miliardy korun. V Čechách dosahují 95 procent
-
Berbrova kauza se chýlí ke konci. Jeho obhájci v závěrečných řečech kritizují postup soudu i žalobce
-
Křetínský koupil pětinu ocelářského kolosu Thyssenkrupp, který masivně investuje do vodíku