Střední Čechy, kolébka národních patronů v odkazu svaté Ludmily
Svatý Ivan, poustevník, který se přátelil s Bořivojem a Ludmilou
Svatý Ivan je považován za prvního českého křesťanského poustevníka a přivádí nás do doby samotných počátků českého státu. Ve svatoludmilských legendách je neoddělitelný od první české kněžny, svaté Ludmily. Jeho síla víry i dobrovolný život ve skromnosti a samotě ho řadí mezi hlavní české světce.
Obec Svatý Jan pod Skalou je známým výletním cílem v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Většina turistů ale kromě známé vyhlídky navštíví i legendární Ivanovu jeskyni.
Na přelomu 9. a 10 století tu žil svatý Ivan - první křesťanský poustevník v Čechách, který nás přivádí do doby samotných počátků české státnosti. Podle legendy byl Ivan synem slovanského křesťanského knížete Gostimila z oblasti Polabí. Zřekl se ale následnictví trůnu i světského života a rozhodl se žít ve zbožnosti, skromnosti a samotě.
Své nové místo pro život našel právě na jednom z nejmalebnějších míst dnešní Chráněné krajinné oblasti Český kras, v travertinové jeskyni pod mohutnou skalní stěnou, kde bylo pro život to nejcennější – silný pramen kvalitní pitné vody, dodnes uctívaný jako Ivanův pramen.
Místo, kde se setkali sv. Ivan a sv. Jan Křtitel
Sv. Ivan nás přivádí do doby samotných počátků českého státu a je považován za prvního českého křesťanského poustevníka. Je významným světcem, který je ve svatoivanských i svatoludmilských legendách neoddělitelný od svaté Ludmily. Podle nich se Ivan dožil vysokého věku a celkem ve své jeskyni prožil 42 let. Žít poustevnickým životem ve zbožnosti a samotě byl úkol jistě nelehký.
Legenda praví, že ho v jeskyni pokoušeli zlí duchové a rozhodl se odtud odejít. Ivanovi se ale na návrší skály zjevil sv. Jan Křtitel, aby ho v této slabé chvíli posilnil v jeho odhodlání, předal mu dřevěný křížek a vrátil ho zpět. Ivan křížkem od sv. Jana Křtitele zlé démony ze své jeskyně vypudil a v jeskyni zůstal až do své smrti.
Místo, kde se sv. Jan Křtitel Ivanovi zjevil, najdete po cestě na vrchol vyznačené dodnes. Tento bod legendy má zajímavý podtext. Ivan se v Čechách jako první křesťanský poustevník objevuje ve své podstatě ještě před tím, než bylo díky přemyslovským knížatům křesťanství na našem území rozšířeno a vedle Bořivoje a Ludmily, patří proto k jeho prvním vyznavačům v Čechách. Má tedy podobný osud jako zmíněný sv. Jan Křtitel. Tedy světec, který křtí a hlásá křesťanství v době těsně před zrozením Ježíše Krista, kterého také osobně pokřtil. Z hlediska samotné české historie je ale důležitější Ivanovo setkání s prvními českými přemyslovskými knížaty – Bořivojem a Ludmilou.
Poustevník, který odmítl knížecí nabídku blahobytu
Legenda dále vypráví o setkání poustevníka Ivana s českým knížetem a vládcem Bořivojem. Bořivoj při štvanici na medvěda postřelil Ivanovu ochočenou laň, která ho živila mlékem. Zraněná ho dovedla až před Ivanovu jeskyni, kde se oba potkali. Bořivoj, čerstvě pokřtěný arcibiskupem Metodějem, byl překvapen, že v jeskyni nalezl osvíceného poustevníka stejné víry, a svého činu velmi litoval.
Pozval tedy Ivana na svůj nedaleký hrad Tetín, kde se Ivan sešel i s kněžnou Ludmilou. Jejich vzájemné přátelství je doložené v mnoha legendách. Bořivoj a Ludmila Ivanovi nabídli, aby dále pobýval na Tetíně. Ivan ale tuto knížecí nabídku odmítl a vrátil se do své samoty.
Před svou smrtí ale Ivan sdělil knížeti poselství od sv. Jana Křtitele: „Tobě poručil Bůh po sv. Janu Křtiteli, abys po mé smrti toto místo vysvětil za kostel ke cti Panny Marie a sv. Kříže, ale sv. Jana Křtitele máš nazvati patronem.“ Podle legendy zde kníže Bořivoj po Ivanově smrti kapličku opravdu nechal postavit. To už je ale začátek další historické éry, která se již nedochovala pouze v legendách, ale v historických faktech.
Úctu ke sv. Ivanovi písemně stvrdil Přemysl Otakar I.
První písemnou zmínku o jeskyni sv. Ivana nacházíme až v listině českého krále Přemysla Otakara I. z r. 1205. Podle této listiny Ivanovu jeskyni s poustevnou, hrobem a kaplí získal Ostrovský benediktinský klášter roku 1037 od českého knížete Břetislava I.
V roce 1310 bylo na tomto místě založeno probošství, ovšem v roce 1420 byl mateřský klášter benediktinů na Ostrově dobyt husitskými vojsky a zničen. Přeživší mniši se přesunuli do dnešního Sv. Jana, tehdy nazývaného „Svatý Ivan ve skalách“. Od roku 1517 se již datuje definitivní přesídlení mnichů z Ostrova do Svatojánského kláštera.
Roku 1584 zde byly znovu nalezeny a vyzvednuty po staletí pečlivě ukrývané ostatky sv. Ivana. Úcta k Ivanovi se šířila do dalekého okolí a vzrůstal i význam tohoto místa. Od této doby zde také započala tradice slavných svatojánských poutí.
Jeskyně jako sakrální prostor kostela sv. Jana Křtitele
Roku 1661 zde byl na místě starého kostela vystavěn nový, velký barokní kostel sv. Jana Křtitele, jehož projekt vypracoval italský stavitel Carlo Lurago. V r. 1711 kostel přestavěl Krištof Dienzenhofer. Podle svatojánského kostela dostala pak jméno i zdejší obec. Ostatní budovy bývalého kláštera byly stavěny postupně a do dnešní podoby byly dokončeny v r. 1731. Bohužel, klášter byl v r. 1785, zrušen císařem Josefem II a jeho další osud je značně smutný a turbulentní zároveň. Dnes v prostorách klášterního areálu sídlí Svatojánská kolej - vyšší odborná škola pedagogická.
Ivan nás vrací až k samotným prvopočátkům české státnosti a k prvním českým přemyslovským knížatům. Ovšem i po tak dlouhé době můžeme i dnes vnímat jedinečnost místa, kde Ivan po celý svůj zbožný život pobýval. Sílu i posvátnost jeskyně vnímáme hned při vstupu. Je to i důvod, proč byla původní jeskyně rozšířena a stala se postupně součástí kostela sv. Jana Křtitele jako jeho sakrální prostor. Je to svým způsobem unikát – jediný kostel, kde přímo z hlavní lodě projdete dveřmi do jeskyně, která je jeho součástí. Zachován je i Ivanův pramen, ke kterému je volný přístup z boční části kostela.
Sv. Ivana čeká ještě jedna pozemská zkouška
Je velmi zajímavé, že svatý Ivan je uctíván i v Pravoslaví a do Ivanovy jeskyně chodí uctít jeho památku i mnoho pravoslavných poutníků. Tento svatý, který stál na samém úsvitu nejstarších českých dějin, tak dnes propojuje západní i východní křesťanství.
Relikviář s Ivanovými ostatky se nachází v soukromé arcibiskupské kapli na Pražském arcibiskupství. V hrobě, který byl v jeskyni objeven, se totiž dochovaly ostatky celkem tří mužů. Jakkoliv u jednoho z nich bylo již potvrzeno, že doba i stáří odpovídá sv. Ivanovi, tak, jak nám ho popisují legendy, kvůli různým snahám o zpochybnění jeho existence tak sv. Ivana čeká ještě jedna pozemská zkouška.
Z těchto důvodů se kardinál Dominik Duka rozhodl nechat u dochovaných ostatků ještě jednou provézt moderní antropologický výzkum kostí. Zbývá otázka, co tento výsledek prokáže. Pokud výzkum potvrdí dobu i muže, který několik desetiletí žil ve vlhkém prostředí jeskyně, bude to jistě úleva pro všechny, kteří potřebují vědecky ověřené informace. Ovšem národní patroni a světci nám dodávají do života sílu svým duchovním působením a to se nezmění při jakémkoliv výsledku připravovaného výzkumu.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
