Šus

Další význam stejného slova šus je také docela běžný. Říká se tak zbrklým a potrhlým lidem, jak říká Slovník spisovného jazyka českého "pomatencům". Týž slovník uvádí ještě další významy výrazu šus, ale ty už jsou vysloveně odborně slangové. Řezníci prý slovem šus označují roštěnec a horníci jednak odpad při rubání a jednak také odstřel. Nevím, jak roštěnec a odpad, ale všechny ostatní šusy pocházejí ze šusu jednoho, z německého podstatného jména Schuss, které má základní význam výstřel a od toho pak prudký let a také ztřeštěnec. Souvislost potrhlých lidí, se střílením je zřejmá například z toho, že takovým lidem se také říká neřízená střela. Německé podstatné jméno Schus pak pochází ze slovesa schissen, střílet, řítit se.

Do příbuzenstva slova šus patří i dva v češtině používané hovorové, viditelně původem německé výrazy. První z nich je hexenšus, jedno z mnoha pojmenování neštěstí odborně zvaného bederní ústřel, ještě odborněji lumbago a hovorově houser. Německé slovo Hexenschuss lze doslova přeložit jako čarodějčina střela, protože Hexen je německy čarodějnice. Mimochodem, Angličané mají pro housera velmi podobně motivované pojmenování, říkají mu elf-arrow, což znamená skřítkova střela. Čechy v zádech koušou obyčejní konkrétní houseři, Němci a Angličané tu protivnou bolest cítí pohádkověji, tajemněji. Ostatně v oblastech mýtů zůstaneme i s dalším zjevně německým výrazem, který souvisí se slovem šus, totiž s výrazem šuspajtl. O něm dnes zatím řeknu jen to, že ho lze přeložit na pohled nesmyslným slovním spojení "střelený pytlem". Všechny další podrobnosti kolem šuspajtla si povíme až zítra.