Tajemství bílých čar na vozovce. Vodorovné dopravní značení už není jenom obyčejná bílá barva
V noci je nejde přehlédnout, výrazně svítí a řidičům pomáhají s orientací při řízení. Vodorovné dopravní značení, tedy známé bílé čáry na silnicích, už nejsou pouze obyčejnou barvou nastříkanou na vozovku. Podstatnou část tvoří drobné skleněné kuličky, které odráží světlo a někdy doslova zachraňují životy. Příprava směsi i její nanášení na vozovku připomíná práci v laboratoři.
Stroj na stříkání bílých čar vodorovného dopravního značení se pohybuje rychlostí až sedmnáct kilometrů v hodině. Pokud právě značení nanáší, jede rychlostí téměř dva kilometry za hodinu.
"Do doby vyprázdnění zásobníku stroj nesmí zastavit, říká Josef Šnajberk, který v době natáčení reportáže stroj řídil. Jeho kolega šel současně pěšky vedle vozu a reguloval směr a intenzitu stříkané směsi. "Je to vlastně dvousložková barva, do které padá tvrdidlo, ta do patnácti minut, nebo podle toho, jaké je počasí, zatvrdne a je pak jako kámen," vysvětluje řidič.
Na vodorovné značení se používá buď jednosložková barva, nebo, jako v tomto případě na silnici u Černík na Nymbursku, plastická směs. Co vše se při její aplikaci musí ohlídat, vysvětluje vedoucí firmy 3K Značky Tadeáš Müller.
"Teprve v tom stroji se to na místě míchá, podle aktuálního počasí a klimatických podmínek, podle toho jaká je teplota, vlhkost vzduchu..." Podle Tadeáše Müllera upravuje obsluha stroje poměr směsi i několikrát za den.
Proč v noci čáry svítí
"Svítivost čáry je důležitá. Do materiálu se proto přidává balotina, což jsou skleněné kuličky. A vy když na to posvítíte, tak vám to odráží světlo zpátky a ta čára je vidět," doplňuje Müller.
Při podrobném pohledu jsou ve směsi skutečně vidět malinkaté kuličky, které mají průměr jenom několik desetin milimetrů. Čára není souvislá. Nanesená směs totiž vystupuje asi půl centimetru nad vozovku, není hladká a mohla by se na ní držet voda. Mezery tak umožňují, aby odtekla.
Samotná hmota má podle vedoucího firmy téměř neomezenou životnost, přejížděním čar koly automobilů se ale vydrolují reflexní kuličky. Proto se musí značení pravidelně obnovovat, jak potvrzuje i mluvčí Krajské správy a údržby silnic Petra Kučerová.
"V loňském roce jsme na středočeských silnicích zrealizovali 480 km čar a 540 metrů čtverečních vodorovného plošného značení za celkovou cenu 22,5 milionů korun. V současné době ještě na vodorovném dopravním značení pracujeme."
Silničáři nyní se stříkáním značení finišují. Pro aplikaci nesmí okolní teplota spadnout pod 5 °C, nesmí pršet ani být silnice vlhká. Vše tak musí stihnout nejpozději do konce října. Ve Středočeském kraji se o vodorovné značení starají čtyři specializované společnosti. Do konce sezóny musí každá stihnout ještě přibližně padesát kilometrů čar.
V reportáži Josefa Podoláka také uslyšíte, zda obsluze stroje vadí zápach nanášené směsi, a kdo je někdy ohrožuje na životě.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
