TOVÁRNA
Do běžně užívané češtiny se po listopadu vrátilo mnoho slov, která se za komunistů nepoužívala, protože věci, jevy a osoby jimi pojmenované neexistovaly. Jedno ze slov, která se kupodivu do jazyka nevrátila, přestože by jím už zase bylo co pojmenovat, je podstatné jméno továrník. Majitel továrny se dnes nejmenuje továrník, majitel továrny je podnikatel, stejně jako majitel hospody, autoservisu nebo zahradnictví. Podnikatel je ve velké oblibě a továrník se nepoužívá. Nevím proč, možná je v nás příliš zadřená propaganda představující továrníky jako zvlášť odporný druh kapitalistů. A když se továrníkovi řeklo cizím slovem fabrikant, byla to jednoznačně těžká nadávka.
Popovídejme si dnes o slovech továrna a továrník. Proti továrnám minulý režim nic neměl, právě naopak, továrny nám krásně kouřily už ze stránek prvních slabikářů, a tak se slovo továrna, označující "větší průmyslový podnik, kde se zhotovují výrobky pomocí strojů", používá dosud. I když i v tomto případě jsou myslím častější slova podnik a závod. Před chvíli jsem naznačil, že cizím slovem se továrníkům říká fabrikant a továrnám fabrika, čímž jako bych říkal, že továrna a továrník jsou slova původem česká. Nejsou. Než povím, jak je to s původem slov továrna a továrník, musím říct, že jsou odvozená od slova tovar, tedy hotový výrobek. Od tovar je ovšem také výraz polotovar, který byl velmi oblíbený na počátku normalizace. Maso se v řeznictvích koupit nedalo, víceméně však byly takzvané polotovary, které se prodávaly v obchodech zvaných rovněž Polotovary. Nechápu, že jsou lidé, kteří na tohle rádi vzpomínají... Ale začal jsem tím, že slova tovar, továrník, továrna a také polotovar nejsou česká. Slovo tovar čeština přejala ze slovenštiny, ano i ze slovenštiny čeština přebírala a dosud přebírá. Ve slovenštině však tovar není původní, jde o slovo svým původem hodně exotické, do praslovanštiny se dostalo z turkotatarských jazyků. Turecky se zboží, jmění a také skot řekne tavar, tavar ve významu výrobek je také ve starouzbečtině a ujgursky je zboží tovar. Stejný původ má i slovo tovaryš, označující vyučeného řemeslníka dále pracujícího u svého mistra. Toto pojmenování jsme nepřejali prostřednictvím slovenštiny, ale přímo. V příponě -yš u výrazu tovaryš odborníci dokonce vidí starouzbecké eš či iš, které znamenalo druh, přítel.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
