Trojská lávka: Před více než čtyřmi lety se lávka zřítila. Až nyní žena překonala strach a přešla její náhradu

„Dvakrát jsme byli pod lávkou a nikdy jsem nenašla odvahu na ni vstoupit, na tu novou, takže dneska je to poprvé, co jdu,“ svěřuje se Olga pro Český rozhlas po prvních pár metrech na dřevěné podlaze nové trojské lávky.

„Prostě jsem si řekla, že už musím překonat některé bloky a překážky, že to takhle nejde.“ Opřená je o hůl a kromě přátel ji doprovází také partner Petr, další ze zraněných při zřícení lávky.

Zdánlivě to vypadá, že se Olga k prvnímu kroku moc přemlouvat nemusela. „Je to lepší, protože je to jiný. Je tma, naštěstí. A je to z druhé strany, než jsme šli tenkrát. Je stejná zima, jako byla tenkrát, teda co říkali. Zatím, jak se blížíme k řece, mi to úplně nejde...,“ líčí své dojmy.

Čtěte také

iROZHLAS

Vyšší, širší a lépe kontrolovatelná. Po třech letech od zřícení se otevřela nová trojská lávka

Je to tím, že se blížíme k místu, kde se s ní lávka propadla? „Já si to hlavně nepamatuju. Vzbudila jsem se za 14 dní v nemocnici, ale stalo se to až na konci na protější straně, spadli jsme na ostrov.“

I přes hrůzné zážitky, vážná zranění - a z nich vyplývající omezení - je usměvavá, veselá a působí spokojeným dojmem. To je podle ní zásluha třeba kamaráda Pavla, který vycházku na lávce zorganizoval. Sama by prý nešla.

„Je to otázka mentality, silné vůle. Tu Olga má. Chuť žít a být tady je veliká. A za tu dobu, co se vídáme po tom pádu - ten úsměv je stejný. Všichni máme radost. Je to zázrak a motivace pro lidi překonávat věci, které nejsou někdy jednoduché,“ poukazuje Petr.

Přestože se Olga na začátku obávala, zda most zvládne přejít, najednou je na jeho konci. „Vždyť jsme to prokecali. Ale nemyslete si, že to nevím. Vím, že to jdeme! Nedýchá se mi dobře, mám trochu stažené vnitřnosti,“ popisuje své pocity.

Zatímco Olga mohla s partnerem a přáteli přípitkem oslavit úspěšný přechod po lávce, soudní určení viníka neštěstí má pokračovat 20. ledna.

Čtěte také

iROZHLAS

Zřícení trojské lávky je po třech letech u soudu. ‚Pro uzavření nebyly indicie,‘ hájí se Semecký

Jednání muselo být už několikrát odročeno, jelikož se omluvil klíčový soudní znalec Jaroslav Marek. Naposledy už mu soud omluvenku ani neuznal. Na přímé telefonické dotazy ohledně další účasti Marek odpovídat nechtěl.

Pro Olgu prý ale výrok soudu není zásadní. „Řekla bych, že pro mě je důležitější dnešek, než to, jak dopadne soud. To, že jsem nakonec našla odvahu přejít novou lávku, že je to pro mě takový bod zlomu. A že tím tak můžu ten případ nějak uzavřít.“

Nakonec zvládla s úsměvem přejít novou trojskou lávku i zpátky. Znovu už se tam ale prý asi nevydá.