V Klášteře Naší Paní nad Vltavou u Křečovic můžete prožít v domě pro hosty jedinečný adventní čas
Na první pohled působí jako starý románský klášter na jihu Itálie, přitom stojí uprostřed typické kopečnaté středočeské krajiny v blízkosti Slapské přehrady. Klášter Naší Paní nad Vltavou. S Itálií má ale mnoho společného. Jeho mateřským klášterem je trapistický klášter v italském Vittorchianu a jeho specifickou atmosféru dotváří načervenalý kámen dovezený z italského Assisi. Pro věřící i nevěřící je tu připravený dům pro hosty.
Kdo se vydá ze středočeské obce Křečovice směrem do okolních lesů a polí až do blízkosti řeky Vltavy, může nabýt dojmu, že je daleko od civilizace a nechat všechny své starosti za sebou. O zážitek naprostého klidu se navíc postarají sestry trapistky, které tu žijí v klauzuře podle Řehole svatého Benedikta. Svůj klášter pojmenovaly Opatství Naší Paní nad Vltavou a otevřely ho i pro zájemce, kteří tu mohou pobývat v domě pro hosty.
Ten byl postaven jako první již v roce 2007, kdy sem přišla první skupina sester z domovského trapistického kláštera v italském Vittorchianu. Základní kámen kláštera a klášterního kostela byl pak položen v roce 2008 díky velké podpoře kardinála Miloslava Vlka.
Klášter má jedinečnou atmosféru. Byl postaven z načervenalého kamene, který byl přivezen přímo z okolí italského města Assisi, a překvapuje zajímavou novorománskou architekturou, která svou jednoduchostí a strohostí podporuje pocit klidu a rozjímání. Klášter, který je otevřený i pro veřejnost, je přitom uvnitř moderně vybavený. Na krátký i delší pobyt sem mohou přijet jednotlivci, rodiny s dětmi i různé skupiny, které mohou pro svůj program využívat i prostornou přednáškovou místnost. Zejména v období adventu je zdejší pobyt velmi specifický a nabízí skutečné předvánoční rozjímání, klid a ztišení.
Ubytování je velmi komfortní, i když se stejně jako celý areál vyznačuje jednoduchostí. Hosté mají k dispozici menší čítárnu, přednáškovou místnost, jídelnu a prostornou kapli pro hosty. I ta je postavená v novorománském stylu, s vysokým dřevěným stropem, moderními vitrážemi a jednoduše řešeným oltářem. Vedle oltáře je umístěna krásná ikona Panny Marie – Matky Jednoty, která byla darována mateřským trapistickým klášterem v italském Vittorchianu. Ikony malované tradičním způsobem přímo sestrami trapistkami jsou umístěné na mnoha zdech kláštera i domu pro hosty a dodávají celému areálu posvátnou atmosféru.
Společné modlitby i světské dobroty
Jakkoliv mají návštěvníci v domě pro hosty své soukromí, velmi často využívají možnosti společné účasti na liturgických modlitbách přímo v klášterním kostele, kde se ve společném prostoru modlí spolu se sestrami. Klášterní kostel je také jediné místo, kde mohou hosté sestry trapistky spatřit. Žijí zde totiž v klauzuře v odluce od okolního světa. V klášterním kostele se několikrát za den scházejí ke společným modlitbám.
V době adventu jsou mezi hosty nejoblíbeněji společné ranní modlitby zvané „vigilie“ zpívané velmi brzo ráno. A pak také tak zvaný „kompletář“, tedy závěrečná modlitba dne, která probíhá v přítmí bez jakéhokoliv osvětlení. Pouze na závěr je při společném zpěvu Salve Regina (Zdrávas Královno) osvícena socha Panny Marie u hlavního oltáře.
Návštěvníci mohou kromě duchovního rozjímání uvnitř klášterního areálu využít i pobyt v krásné okolní přírodě. Oblíbený je i klášterní obchůdek, kde je možné koupit si klášterní výrobky. Například sušenky a čokolády vyráběné sestrami přímo v klášteře. Zájem je ale i o marmelády dovážené přímo z domovského kláštera v italském Vittorchianu. Návštěvníci si také často na památku pořizují originální ručně malované ikony, které v rámci své klášterní činnosti tradičním způsobem vytvářejí sestry trapistky.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
