V oboře Hukvaldy slouží návštěvníkům nová studánka. Hlídá ji ze dřeva vyřezaný rys
K typickým obyvatelům tohoto místa sice patří daňci a mufloni. Od letošního léta má ale Obora Hukvaldy na severní Moravě nového patrona. Nepočítáme-li lišku Bystroušku, u jejíž sochy se zastaví každý návštěvník po cestě k hradu. Ty, kteří si dají tu námahu a místo obvyklé cesty do kopce se vydají podél amfiteátru dále, přivítá obezřetný rys. Ještě voní čerstvým dřevem a jeho pestrý nátěr svítí do daleka. Stráží místo odpočinku a občerstvení. Studánku určenou všem příchozím
Hukvaldská obora je místo bohaté na vodu. Protéká jí říčka Ondřejnice a Telací potok. Z masivu Kazničova, nejvyššího bodu celé obory, pak vytéká celkem devět pramenů. Ovšem studánku nenapájí přímo žádný z nich. Voda do ní prýští z přepadu starého rezervoáru, který se nachází výše na kopci. Rezervoár v dřívějších dobách využíval pivovar, který na Hukvaldech nechal v roce 1567 založit olomoucký biskup Vilém Prusinovský. Pivo se v něm vařilo až do roku 1970.
Studánka na tomto místě stávala už dříve. Ale protože byla ze dřeva, postupně chátrala. Její současnou podobu jí vtiskl řezbář z Ostravice, Luděk Vančura. Motiv rysa se může zdát návštěvníkům nepatřičný, ovšem rysi se postupně do beskydské přírody vracejí. A kdo ví, zda na nějaké odlehlejší místo obory někdy skutečně nezavítá.
Celková rozloha obory je 440 hektarů, a ačkoli do ní mohou volně vstupovat lidé, jsou v ní stále ještě místa, kde zvířata mají ke svému životu klid. A pokud vás třeba napadne, zda se o vodu ze studánky nedělíte s nějakými těmi muflony či daňky, můžete být v klidu. Zvířata se raději napijí z potůčku, aniž by při tom musela zdolávat pro ně značně nepohodlný dřevěný můstek. Studánka v oboře tak zůstane jen a jen lidem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
