V okolí loveckého zámečku Svatý Hubert u Jesenice dodnes pocítíte atmosféru dávných honů

29. listopad 2018
Lovecký zámeček Svatý Hubert má dodnes korouhvičku ve tvaru jelena

Lovecký zámeček Svatý Hubert leží na západní hranici Středočeského kraje nedaleko města Jesenice na Rakovnicku. Pro veřejnost sice není přístupný, ale jeho hlavní kouzlo spočívá v jeho nejbližším okolí a v samotné stavbě. Jako své lovecké sídlo ho na začátku 18. století postavili Černínové z Chudenic, majitelé nedalekého petrohradského panství.

František Josef Černín byl vášnivým lovcem a zámeček dal postavit v souvislosti s předem připravovanými štvanicemi, které se v té době začaly v českých zemích pořádat. A protože měsíc listopad je obdobím lovu, je i dnes cítit kolem zámečku sv. Huberta atmosféra lovů 18. století.

Lovecký zámeček byl pojmenován po svatém Hubertovi, patronovi myslivců. Byl vybudován v souvislosti s předem připravovanými štvanicemi, které se v té době začaly v českých zemích pořádat zásluhou hraběte Františka Antonína Šporka. Pro své přátele z aristokratických kruhů založil v roce 1695 lovecký Řád svatého Huberta, jehož hlavním cílem bylo rozvíjet a dohlížet na etické, estetické i humanitární stránky lovu.

František Josef Černín byl vášnivým lovcem a jedním ze členů řádu. Lovecký zámeček u Jesenice vybudoval počátkem 18. století jako ideální zázemí pro hony, na které se sjížděla bohatá aristokratická společnost.

V současné době je krásně opravený a má novou omítku s původní narůžovělou barvou. V prostoru vrcholové části věžičky je umístěná tzv. „lucerna“, ze které bylo možné okny pozorovat zvěř v okolí. Korouhev ve tvaru jelena ve skoku byla nejen okrasou, ale také důležitým pomocníkem při organizaci lovu.

Zámeček je umístěn uprostřed bývalé dančí obory a má půdorys ve tvaru osmiúhelníku. Ze všech osmi stran se od něj rozbíhaly hvězdicovým způsobem široké lesní průseky, které umožňovaly sledování zvěře. V prostoru lucerny uvnitř věžičky seděl pozorovatel a otáčením korouhvičky dával jezdcům signály, kudy se zvěř pohybuje, aby se lovci mohli dobře zorientovat. K organizaci lovců sloužily i různé zvukové signály z nejrůznějších typů loveckých rohů.

Na konci jednoho z průseků dodnes stojí barokní letohrádek Na Plavči, který patřil k zámečku coby rozhledna a byl součástí celého loveckého areálu. Samotný zámeček přitom sloužil pouze jako zázemí pro lovce. Z lovu se do něj vraceli k odpočinku a k loveckým slavnostem, které se konaly ve velkém sále s půdorysem pravidelného kříže.

V nejbližším okolí zámečku jsou dnes částečně dochované celkem tři průseky. Z ostatních se postupně staly lesní cesty a další komunikace. Nabízí tak jedinečné možnosti procházek po překrásném svatohubertském lese.

Zdroj: zpracováno z materiálů publicisty Romana Hartla.