V troskách letohrádku Belveder u Kutné Hory můžete pocítit magickou sílu geometrie
V lesoparku na vrchu Vysoká nedaleko středočeské Kutné Hory můžete narazit na zajímavou stavbu. Respektive na její zbytky. Jde o Letohrádek Belveder, který si na konci 17. století nechal na svém panství vybudovat hrabě František Antonín Špork. Kdo ho postavil, se přesně neví, ale nejspíš jde o jedno z prvních děl Giovanna Battisty Alliprandiho. V jedné stavbě se mu podařilo spojit letohrádek, kapli, poustevnu i místo pro okázalé barokní slavnosti.
Příběh letohrádku začal v roce 1695, kdy majitel malešovského panství, hrabě František Antonín Špork při svém pobytu v Karlových Varech vyhrál v kartách nad saským kurfiřtem Friedrichem Augustem Silným sázku o 1 400 dukátů. A rozhodl se peníze věnovat na stavbu kláštera a kaple. Pro tento účel si vybral vrch Vysoká na svém panství. Součástí areálu měla být malá poustevna a také kaple, která později tvořila samotný střed stavby. Letohrádek s kaplí sv. Jana Křtitele, zvaný Belveder byl vystavěn v letech 1697 až 1698.
Půdorys stavby tvořil čtverec s polokruhovými výstupky. Samotná středová čtvercová kaple měla skosené rohy, které tak vytvořily osmihran. Do letohrádku se vcházelo ze tří světových stran. Uprostřed stavby je možné vnímat jedinečné kouzlo geometrie. V prvním patře byl velký sál, čtyři jednotlivé pokoje řeholníků a v centru stavby pak osmihranná věž s ochozem. Dodnes se zachovala vyhlídková okna, ze kterých musel být překrásný výhled na Krkonoše, Bezděz a Železné hory.
Vchody v přízemí měly vzhled jeskyně se štukovými krápníky, jejichž zbytky je možné dodnes spatřit u jižního vstupu. V přízemí pak byla kuchyně a komora a pod nimi sklep. Důmyslné architektonické řešení celé stavby naznačuje, že se s největší pravděpodobností jedná o jedno z prvních děl slavného barokního stavitele Giovanna Battisty Alliprandiho.
Poustevna zažila opulentní barokní slavnosti
Podoba stavby se naštěstí zachovala na několika stříbrných medailích, které hrabě František Antonín Špork nechal v roce 1697 vyrazit k vysvěcení kaple kanovníkem a prelátem při chrámu sv. Víta v Praze Tobiášem Janem Beckerem. O dva roky později pak i u příležitosti slavnostních křtin svého syna. V obou případech šlo o opulentní slavnosti, kterých se zúčastnilo téměř dvacet tisíc lidí včetně šlechty. Dochovala se také rytina z počátku 18. století, na které je letohrádek vyobrazen ve své plné kráse na vrchu Vysoká, který byl v té době holý. O to víc se na kopci vyjímal.
Ačkoliv letohrádek zažil velké opulentní slavnosti, při kterých podle dobových záznamů doslova teklo víno proudem, neměl bohužel dlouhou historii. Po smrti svého malého syna hrabě Špork letohrádek prodal a mniši museli areál opustit. Definitivní konec letohrádku nastal v roce 1834, kdy byl areál zasažen bleskem a vyhořel.
Památku zachránili místní obyvatelé
Letohrádek byl v roce 1958 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR, přesto chátral a postupně se dostal do zcela havarijního stavu. Naštěstí nebyl osud této zajímavé stavby lhostejný místním obyvatelům, kteří na jeho záchranu založili Spolek Belveder. Díky jejich činnosti bylo možné kamenicky opravit stěny a klenby a stavbu zakonzervovat, aby se dále nebortila. Za nejlepší obnovu památky pak Spolek Belveder v roce 2019 získal ocenění Zlatá Cihla.
Pokud na vrch Vysoká zavítáte dnes a chtěli byste si dopřát krásný výhled do okolí, můžete vystoupat na blízkou rozhlednu, ze které si z ptačí perspektivy vychutnáte i geometricky zajímavě řešený půdorys letohrádku. Na vrch Vysoká je příjemná procházka z obce Vysoká, části městyse Suchdol u Kutné Hory. V okolí letohrádku je v lesoparku umístěný areál pro rodiny s dětmi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
