VČEREJŠÍ

"Včerejší den hledati (v orig. "den gestrigen Tag suchen") - vzniklo před r. 1532 z vtipné odpovědi dvorského blázna Klausa. Když pán jeho, kurfirst Jan Fiedrich, si stěžoval večer, že celý den ztratil, těšil ho Klaus, že zítra ráno počnou ztracený včerejší den hledati; vypráví tak po prvé 1572 Buttler (Historien von Claus Narren)." Dodejme, že některá slovní spojení a úsloví jsou starší než bychom čekali.

Slůvko včerejší se však vyskytuje také ve slovním spojení nebýt včerejší, a to je ještě starší než úsloví hledat včerejší den. Nebýt včerejší znamená podle Slovníku spisovného jazyka českého nebýt nezkušený, nebýt bláhový, já bych dodal nebýt naivní. Kdo není včerejší, nedělá něco poprvé, je schopen vyvarovat se triviálních chyb a nenechá se oklamat. Původ tohoto slovního spojení najdeme v Bibli, přesně řečeno v Knize Jobově, kapitola 8, verš 9. Zase ocituji celé a doslova: "Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi."

Poněkud srozumitelnější než výklad dvou slovních spojení, v nichž se vyskytuje slovo včerejší, bude etymologie samotného slova včerejší. Pochází ovšem od výrazu včera, tedy minulého dne. A příslovce včera vzniklo z podstatného jména večer, ze starého sedmého pádu praslovanského večer, který zněl večerá. Co bylo včera, souvisí s předchozím večerem. Minulý večer bylo včera. Ostatně vlastně úplně stejně vzniklo příslovce zítra, kterým označujeme nadcházející den. Ve staré češtině se zítra řeklo zjutra či zjitra, tedy za příštího jitra, jak bychom dnes řekli rána.