Ve Světcích u Tachova stojí největší česká jízdárna. Nechal ji postavit polní maršál Windischgrätz

31. březen 2022

Přibližně dva kilometry od centra města Tachova v Plzeňském kraji stojí pozoruhodná stavba. Pochází z roku 1861 a jde o jízdárnu, kterou jako vášnivý jezdec nechal postavit polní maršál Alfréd I. z knížecího rodu Windischgrätzů. Dnes je největší jízdárnou v České republice a druhou největší ve střední Evropě.

Jízdárna Světce

„Stavba jízdárny začala v roce 1858, od roku 1861 tady začal fungovat plný provoz,“ říká Pavel Voltr, kastelán tachovského zámku, ke kterému nedaleká Jízdárna Světce patří. Dispoziční řešení stavby bylo plně podřízené koním. Jízdárna zahrnovala kromě samotného hlavního sálu, kde se tato vznešená zvířata proháněla, také stáj pro až dvanáct koní, kovárnu, byt kováře a prostory sloužící dříve ke skladování sena. „V patře se nacházela takzvaná empora, tedy zázemí pro hosty, kde byly i čtyři ubytovací místnosti,“ doplňuje kastelán.

Jedním z nejkrásnějších míst jízdárny je podle něj knížecí lóže, odkud byl v minulosti, stejně jako i dnes, impozantní výhled do jízdní haly. „Lóže patřila knížeti Alfrédu I. Windischgrätzovi, zakladateli jízdárny. Ten začal jízdárnu stavět až v penzi, ve svých 71 letech,“ říká Pavel Voltr. Celková délka budovy je něco málo přes 60 metrů, široká je 53 metrů a její výška činí 26,3 metru. Samotná hala má rozměry 20 krát 40 metrů a výšku 23 metrů.

Hlavní hala umožňovala projížďky na koních v jakémkoliv počasí. „Jezdili tady především členové rodiny Windischgrätzů, pochopitelně převážně pánská společnost. Ale ženy mohly jezdit také. Na koni se tady proháněla třeba vynikající jezdkyně, dcera knížete Alfréda Mathilde. Samozřejmě tehdy v dámském sedle,“ přibližuje historii jízdárny kastelán.

Po zestátnění v roce 1945 byla jízdárna dlouhodobě neudržovaná a pozvolna chátrala. S její rekonstrukcí se začalo až v roce 2000. Od roku 2001 je budova příležitostně přístupná pro veřejnost, například při festivalu Dveře jízdárny dokořán, Historických slavnostech nebo Dnů evropského dědictví. V roce 2010 byla jízdárna prohlášena národní kulturní památkou.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.