Vláda Fridricha Falckého trvala pouze jeden rok, proto se mu přezdívá zimní král
Po smrti bezdětného císaře Matyáše v roce 1619 čeští stavové zvolili králem Ferdinanda II. Štýrského, který se zavázal, že bude respektovat náboženské svobody. Fanatický katolík to však nedodržel a byl svržen.
Jedním z nových kandidátů na trůn byl i Fridrich, falcký kurfiřt. Byl panovníkem významného říšského státu s právem volit císaře a vůdcem Protestantské unie, což přišlo českým stavům vhod.
V listopadu 1619 byl tedy Fridrich Falcký korunován českým králem a o tři dny později zazářila koruna i na hlavě jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny. Díky těmto vazbám čeští protestanti očekávali případnou pomoc z Anglie, německých států i Nizozemí.
Sesazený Ferdinand však nelenil, sesbíral vojsko a vyrazil ku Praze. Zmiňovanou podporu ze zahraničí Fridrich nezískal, a tak 8. listopadu 1620 na Bílé hoře císařské vojsko to české rozprášilo.
Vláda Fridricha Falckého trvala pouze jeden rok, proto se mu přezdívá zimní král. On sám uprchl do Nizozemí, kde žil poměrně nuzně. Kromě koruny české přišel i o tu falckou a konce třicetileté války se nedožil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
