Vládní zmocněnec: Zájem českých firem podílet se na obnově Ukrajiny je enormní. Cílem mise je navázat kontakt

Tři desítky českých podnikatelů jednají v těchto dnech na Ukrajině o zapojení českých firem do obnovy země čelící ruské invazi. Jaké možnosti na Ukrajině pro české podnikatele jsou? Jak těžké je uspět v konkurenci firem z celého světa? Kolik bude obnova Ukrajiny v příštích letech stát a jak na to přispěje ČR? Tomáš Pancíř se ptal vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného.

Aktuálně jste na Ukrajině s třicetičlennou delegací českých podnikatelů a zástupců českých firem. O jaké firmy jde, z jakých jsou oborů?

Jedná se o tři prioritní sektory, na které se dlouhodobě soustředíme – energetika, zdravotnictví a doprava. Zároveň je s námi několik firem, které se kromě těchto portfolií věnují i infrastruktuře, což je tady velmi ceněné, protože naše jednání se týkají i obnovy zničených měst, vesnic, a tedy i stavebnictví.

Čtěte také

Byl zájem podnikatelů a firem větší? Museli jste z bezpečnostních důvodů vybírat, koho do delegace vezmete, a koho už ne?

Zájem firem byl několikanásobně větší než kapacita, na které jsme se dohodli s bezpečnostním týmem. Na začátku, když jsme zjišťovali zájem přes Českou hospodářskou komoru a Svaz průmyslu a dopravy, chtělo být v delegaci kolem 120 firem. Nakonec jsme se dohodli, že v současných bezpečnostních podmínkách to bude realizovatelné s třiceti firmami.

Podle čeho jste vybírali?

Nechali jsme vybrat Hospodářskou komoru a Svaz průmyslu a dopravy, které se zcela výjimečně domluvily na tom, že tuto misi budou realizovat dohromady. Nejdříve jsme jim vysvětlili, o jaká jednání půjde, jaké jsou příležitosti, s tím, aby z českých firem potom vybraly ty skutečně nejvíce reprezentativní, které nás na Ukrajinu doprovodí. Kromě firem jsou to například i zástupci Českého vysokého učení technického, kteří tady ale nejsou kvůli navázání univerzitní spolupráce, ale kvůli svým vývojovým projektům, které se tady snaží komerčně udat.

Souvisí vaše cesta s návštěvou Volodymyra Zelenského v Praze minulý týden, nebo by se konala bez ohledu na jeho návštěvu?

Čtěte také

Mise byla plánovaná několik měsíců. Informaci o tom, že Volodymyr Zelenskyj nakonec přijede do Prahy, jsme měli maximálně několik dní. Je to ale samozřejmě ohromný impulz, ohromný zájem.

Všichni naši ukrajinští partneři, se kterými tady jednáme, věděli o cestě prezidenta Zelenského do Česka. Věděli naprosto přesně o tom, co padlo na tiskových konferencích s prezidentem Pavlem, s premiérem Fialou, a mnoho z nich také vědělo o tom, že to bylo právě české letadlo české vládní letky, které dovezlo z tureckého zajetí hrdiny Azovstalu. Zkrátka to, že prezident Zelenský navštívil naši zemi právě pár dní před touto misí, nám neuvěřitelně pomáhá.

Co je cílem aktuální mise? Je reálné rovnou v jejím průběhu uzavřít nějaké kontrakty, nebo jde spíš o to poznat prostředí, poznat možnosti pro české firmy a navázat kontakty do budoucna?

Spíše se jedná o navázání kontaktů s podnikatelskou komunitou tady na Ukrajině. V každém ze tří měst, do kterých vedeme podnikatelskou delegaci, máme jednání s guvernérem, se starostou, v Kyjevě s ministerstvem energetiky, agenturou pro obnovu Ukrajiny, která integruje veškeré potřeby pro obnovu zničené země a komunikuje s mezinárodními finančními donory.

Kromě toho jsme také v každém z těchto měst měli semináře a konference s ukrajinskými podnikateli z regionů a se zástupci zmíněných mezinárodních finančních institucí, kteří z velké většiny budou nakonec obnovu financovat.

Čtěte také

Cílem tedy bylo skutečně pochopit, jakým způsobem se rekonstrukce bude plánovat a financovat, kdo jsou aktéři, s těmi se setkat, představit se a říct si, jak dále komunikovat, ustanovit komunikační týmy a vědět, že když se bude něco připravovat, tak že o tom můžeme jednat i předtím, než se to formálně vypíše v rámci nějakého tendru nebo výběrového řízení.

V rámci mise máte jednání ve Lvově, v Kyjevě a v Dnipru, část delegace by měla jednat také v Charkově. Česko si přitom vzalo před časem jakýsi patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti. Znamenají další zastávky, že se budete snažit uspět ve všech oblastech Ukrajiny?

Dněpropetrovská oblast nadále zůstává naší prioritou. Nejde o exkluzivitu. Vybrali jsme si ji kvůli tomu, že to je ze všech regionů kromě města Kyjeva nejbohatší oblast, nejvíce průmyslová, máme tam dlouholeté vazby a jsme rádi, že tam můžeme nejenom pomáhat, ale i navazovat byznysová partnerství.

Do Dnipra jezdíme pravidelně, protože tam vidíme největší příležitosti. Energetické projekty řešíme po celé Ukrajině

Stejně jako všechny ostatní státy, které si vzaly nad Ukrajinou nějaký patronát, tak i my se věnujeme všem oblastem, kde už něco existovalo, kde je to potřeba. Charkovská oblast například je místem, kde dlouhodobě působí i české zemědělské firmy, například ta největší z nich Agromino, za kterou tam právě jedeme. Ve Lvovské oblasti, tím, že je nám nejblíže kulturně a geograficky, je dlouhodobě největší aktivita českých podnikatelů. Energetické projekty řešíme po celé zemi, protože tam ta propojenost je naprostá.

Nejde se tedy zaměřit pouze na jeden region, protože velmi často to jsou spojené nádoby, někdy doslova z hlediska zmíněné energetiky a někdy také z hlediska celkové koncepce. V momentě, kdy začneme vybavovat jednu nemocnici, kde se lékaři naučí pracovat s určitými přístroji české výroby, logicky se jim to potom bude hodit, když budou přeřazeni do nějaké další nemocnice. Skutečně se tedy snažíme o pomoc a byznys v celé Ukrajině s tím, že do Dnipra jezdíme pravidelně, protože tam vidíme největší příležitosti a největší potenciál.

O zakázky a spolupráci na obnově Ukrajiny mají zájem nejenom české firmy, ale firmy z celého světa. Jak těžké boje o jednotlivé zakázky se odehrávají? A jak čelit korupci. Poslechněte si celých dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Tomáš Pancíř , opa
Spustit audio

Související