VLYS

Kdybyste slovo neviděli napsané, na otázku, co je vlys, by přes devadesát procent z vás odpovědělo: něco někam vlisovaného, nějaká ozdoba možná... A kdybych po vás chtěl, abyste slovo napsali, velká většina z vás by nezaváhala, a protože lisovat se přece píše s měkkým i, také ve slově vlys byste napsali měkké i. Ano, Pravidla českého pravopisu uvádějí slovo vlis s poznámkou "(k vlisovat)" s měkkým i, jenže k tomu na další stránce uvádějí slovo vlys s ypsilonem, tentokrát s poznámkou "(ozdobný pruh na stěně; prkénko k sestavování podlahy)", a tento vlys jsem měl na mysli, když jsem říkal, že je to původem a pravopisem zajímavé slovo.

Michal Novotný

Tento vlys nemá s lisováním nic společného, i když v jednom ze svých významů to skutečně ozdoba je, ne však lisovaná, ale malovaná či figurální, v každém případě ve tvaru pruhu. A z latinského phrygium ve významu ozdoba a také výšivka slovo vlys pochází. Z phrygium se vyvinulo pozdně latinské frisium, z něj francouzské frise, z něhož se v němčině stalo Fries; v češtině slovo skončilo jako vlys. Ypsilon v tomto výrazu je patrně vzpomínka na latinské phrygium, které vzniklo z řeckého frýx neboli frýžský; ve všech těchto slovech se píše ypsilon. Frýžské se původně jen zlatým ozdobám říkalo proto, že starověký národ Frýgů měl ve svém středu mnoho vynikajících zlatníků. Dalším slovem, které nám dal tento starověký národ, který žil někdy v prvním tisíciletí před Kristem v Malé Asii, je pojmenování francouzské abych tak řekl národní čapky, té, kterou nosili jakobíny a po nich symbolická francouzská bohyně republiky Marianne. Čapka se jmenuje frygická, protože takovou čepicí prý zakrýval své oslí uši frýžský král Midás. To je ten, kterého známe z Havlíčkova Krále Lávry. Na úplný závěr upozornění frygická čapka nemá nic společného s frigiditou, toto slovo se píše s měkkým i a pochází z latinského frigidus, Chladný, mrazivý.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz