Vrch Větrník u Lišova se jmenuje po větrném mlýnu. A stojí na něm nivelační sloup
Vrch Větrník u Lišova se jmenuje po větrném mlýnu. A stojí na něm nivelační sloup
Větrných mlýnů nebylo v jižních Čechách nikdy tolik jako například na Moravě nebo v Holandsku. Podle ředitele českobudějovického Státního okresního archivu Daniela Kováře je to dáno tím, že na jihu Čech je přece jen víc vodních toků, a tak si mlynáři stavěli spíš mlýny vodní.
„Návrší Větrník u Lišova je pozoruhodné z několika důvodů. Především je z něj krásný výhled. Na severu můžete za dobrého počasí spatřit hrad Choustník nedaleko Tábora. Někteří turisté si dokonce myslí, že je to silueta slavného Řípu. Na jih je z Větrníku velmi pěkný pohled na Novohradské hory,“ říká Daniel Kovář.
Na Větrníku ale kdysi stával také jeden z mála jihočeských větrných mlýnů. O stavební povolení žádal podle archivních záznamů v roce 1787 Josef Kozimák a pravděpodobně od roku 1791 byl zdejším mlynářem Petr Kočvara. Na konci jara 1796 tento větrný mlýn vyhořel, nejspíš po zásahu bleskem.
K obnově podle ředitele archivu už pravděpodobně nedošlo a mlynář Kočvara si postavil mlýn nový, ovšem už vodní na nedalekém rybníku Koníři.
Vrch Větrník je ale zvláštní ještě něčím jiným. Stojí na něm železobetonová stéla, která se tyčí do výšky sedmi metrů nad zemí, a do země je zapuštěná dalšími třemi metry. Slouží jako jeden z bodů trigonometrické zemské sítě.
„V roce 1862 založilo 15 evropských států takzvanou Stálou komisi středoevropského stupňového měření. Z této komise se pak později stala Vrcholová světová geodetická asociace. Sdružení stanovilo přesná pravidla pro budování základních geodetických sítí, podle kterých byla prováděna takzvaná vojenská triangulace v letech 1862 až 1898 na území Rakouska-Uherska. Práce prováděl Vojenský zeměpisný ústav z Vídně,“ stojí napsáno u stély na vrcholu Větrníku. Autorem je František Beneš ze Zeměměřičského ústavu v Praze.
Jedním z bodů, kam zeměměřiči tehdy zatnuli své měřící tyče a který tak navěky zapsali mezi nejdůležitější body evropské, potažmo světové mapy, je právě tady. Od roku 1972 je kolem vyhlášeno chráněné území zahrnující kružnici o poloměru 150 metrů. Jeho správcem je Zeměměřičský ústav v Praze.
Na Větrník vede z Lišova velmi příjemná cesta nejprve ulicí s příznačným jménem Větrná, posléze pak polní cestou až k lesu, na jehož okraji stéla a další zajišťovací body stojí. Cestu vám pomůže najít i nedaleká orientační tabule s krytým posezením pro návštěvníky.
Právě nedaleko tohoto dřevěného posezení stával pravděpodobně onen větrný mlýn, který dal celému návrší jméno. Jeho základy se zatím nepodařilo najít, ale není všem dnům konec. Stačí ujít od lišovského kostela necelé dva kilometry na západ a jste u stély. A třeba o původní základ mlýna zakopnete právě vy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
