Vzájemná úcta a rodinná pospolitost. Takové jsou Vánoce ve vzpomínkách Ladislava Gorala

24. prosinec 2022

Pamětník Ladislav Goral vzpomíná, jak Štědrý den prožívali Romové těsně po 2. světové válce v malé vesničce Ihráč na středním Slovensku. Co nesmělo na štědrovečerní, výhradně postní, tabuli chybět? A jak chodili romští hudebníci dům od domu vinšovat neromským sousedům, kteří je za to obdarovávali bohatou výslužkou?

Vánoční stromeček zavěšený u stropu

83letý Ladislav Goral vzpomíná na Vánoce, které prožíval ve vesnici Ihráč na středním Slovensku. Přestože Vánoce byly chudé, rodina se snažila, aby jim nic nechybělo. Jako řada ostatních, i u nich se stromeček ještě zavěšoval ke stropu špičkou dolů.

„Vánoce mého dětství byly hrozně chudé. Nedávaly se dárečky, byl jen ozdobený stromeček zavěšený ze stropu. Bohatší měli ze dřeva udělaný kříž s dírou, do kterého se stromek usazoval. Místo ozdob se dávala třeba oloupaná brambora nakrájená na kostičky, nebo se pozlátkem obalil kostkový cukr. A když jsme měli čokoládu, nebo vánoční kouli, to byl svátek!”

K večeři zasedli až kolem půlnoci. Na stole byla jen bezmasá romská jídla připravená z mouky, např. bobaľky nebo lokše.

Bramborové lokše s povidly

„Držel se půst. Jedlo se až po půlnoci, protože nejdřív se šlo do kostela. Žádné maso. Moje babička dbala na to, aby byly bobaľky s mákem nebo lokše s tvarohem. A samozřejmě nesměly chybět makové, tvarohové a povidlové záviny. Maso byl drahý špás.”

Romské muzikanty řada sedláků netrpělivě vyhlížela. 

„Po návratu z kostela vybraní členové rodiny vyrazili pro výslužku. Hráli po domech slovenské vánoční písničky. Neštěstí, pokud jste nějakého neroma nenavštívili! Už na nás čekali. Dávali maso, pití a i nějakou korunu. Bratři a sestry uměli hrát a zpívat, měli i housle a harmoniku.”

Po večeři se vyprávěly paramisa neboli romské pohádky.

Ladislav Goral na festivalu Khamoro

„Nejbližší příbuzní, jako děda, bratři, atd. ... Ti všichni byli u jednoho stolu, v jednom domě. Sešlo se nás tak i 25 dospělých a k tomu děti. Ty seděly, kde se dalo, potichoučku a byly rády, že tam můžou být. Vyprávěly se pohádky a když se vrátili koledníci, vyndali výslužku na stůl, popíjelo se a jedlo. To byly Vánoce. Nemuselo se do práce, nemuselo se nic.”

„Vánoční atmosféra, kterou pamatuji z těch dob na Slovensku, byla nádherná.”

autor: Rena Horvátová
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.