Zelený anton, paf, mamon

Zelený anton se říká policejním vozům, hlavně těm, které slouží k přepravě zatčených či vězňů. A to vozům jakékoliv barvy, nejen zeleným. Policejní vozy byly v době, kdy slovní spojení vzniklo, zeleně natřené a domácká varianta jména Antonín se do sem dostala nejspíš proto, že v té době bylo v Berlíně vězení na Antonstrasse, Antonínově ulici. Jiná hypotéza říká, že Anton se v argotu, tedy mluvě zločinců, říkalo pražskému katovi. Pravděpodobnější je však ta berlínská varianta, která tedy předpokládá, že úsloví zelený anton k nám přišlo z němčiny.

Také úsloví jsem z toho paf, je původem německé. Jak víme, znamená být překvapený, ohromený, zaskočený, eventuálně polekaný. Dnes také říkáme podle angličtiny šokovaný. Německé úsloví zní paff sein a ono paff, psáno se dvěma ef na konci, je citoslovce, které vzniklo onomatopoicky, tedy zvukomalebně, stejným způsobem jako české baf. Slůvko paf se objevuje ještě v jednom spojení. Když řekneme pif paf, každý ví, že jde o střílení. I toto spojení dvou citoslovcí jsme přejali z němčiny a také slůvko pif v něm je zvukomalebné. A abych téma vyčerpal, musím říct, že anglické shock, o němž jsem se před chvilkou zmínil a které se od 19. století používá také jako lékařský termín, pochází z francouzského slovesa choquer, vrazit, které je rovněž zvukomalebné.

Jako třetí dnešní slovo jsem vybral výraz mamon, kterým říkáme bohatství a majetku. To slovo se rozšířilo hlavně díky Bibli, kde se v Matoušově evangeliu říká: Nemůžete Bohu sloužiti i mammoně. Slova mamon a z něj odvezená mamonář a mamonit mají úctyhodný původ. K nám se dostala přes němčinu, sem přišla ze středověké latiny, do ní se dostala z řečtiny a původ mají buď v hebrejštině, kde mamon znamená bohatý, nebo v aramejštině, v jazyce, kterým mluvil Ježíš Kristus, kde mamona je jmění, majetek, peníze.