Zprávy o Nich nebo o Nás. Kniha Renáty Sedlákové o mediálním obrazu Romů v ČR

19. květen 2023

Časopis romistických studií Romano Džaniben uspořádal v dubnu, v pražském kampusu Hybernská, další přednášku v rámci cyklu Romistické utopie. Mediální odbornice z Univerzity Palackého v Olomouci, Renáta Sedláková, během ní představila svou knihu Zprávy o Nich nebo o Nás: Zpravodajský diskurz České televize o Romech, ve které se zabývá zobrazováním Romů ve zpravodajském vysílání ČT.

Mediální odbornice Renáta Sedláková ve své disertační práci zkoumala, jaký obraz Romů vytváří hlavní zpravodajské relace veřejnoprávní České televize a komerční televize Nova. U tématu zobrazování Romů v médiích ale jako výzkumnice zůstala i nadále. 

„K tématu jsem se vrátila na pomezí let 2011 a 2012, což bylo období výrazných nepokojů, které byly referovány jako nepokoje ve Šluknovském výběžku. Jednou z jejich charakteristik bylo vymezování se vůči romské populaci, nebo takzvaným nepřizpůsobivým. Dneska zpětně víme, že mezi těmi nepřizpůsobivými byla samozřejmě řada příslušníků majority a osob, které také žijí třeba ve vyloučených lokalitách, ale my jako majorita je tam většinou moc nechceme vidět.”

A právě automatické mediální spojování Romů s vyloučenými lokalitami je jednou ze skutečností, které z výzkumu Renáty Sedlákové vyplývají. Výzkumy veřejného mínění ukazují, že mezi Romy má přátele jen přibližně jedna pětina české populace. Pro většinu obyvatel jsou proto důležitým zdrojem informací o Romech média. Renáta Sedláková se ve své nové publikaci Zprávy o Nich nebo o Nás zaměřila výhradně na zpravodajství České televize v pořadu Události.

„Výzkum ukázal, že přeci jen v informování o tématech, které se nějakým způsobem vztahují k Romům. Existují určité typické rysy, které jsou nikoli obsahové, ale které jsou zřejmé ze struktury příspěvků. To, jak je příspěvek natočen a především jaké vizuální záběry obsahuje.”

U konkrétních zpravodajských příspěvků je podle Renáty Sedlákové klíčové zaměřit se nejen na slova , ale na jednotlivé záběry, kterými je zpráva doprovázena. 

„Nikde nezazní explicitně žádné hanlivé označení, nebo rasistická formulace, nebo nějaké dehonestující tvrzení. Ale skrze vizuální záběry se do zpráv dostávají odkazy na stereotypy, které česká populace o Romech dlouhodobě má a sdílí.”

Z typických prvků, které Česká televize používá při zobrazování Romů, je snímání skupin osob zpovzdálí.

„Stojí někde ve veřejném prostoru, na ulici, v parku, posedávají na lavičkách, jsou někde před domem a tráví tam svůj čas. Jde většinou o početnější skupiny lidí, čímž myslím třeba sedm až 15 osob. Dalšími specifickými záběry jsou osoby, které se naopak vyklánějí ze svého soukromého prostoru a jsou snímání v oknech, na balkonech. Není výjimkou, že s nimi novinář vede v tu chvíli rozhovor a jejich výpověď je použitá do příspěvku, což je v případě majoritní populace naprosto neobvyklé. Romský mluvčí, který by vystupoval z pozice autority, je téměř výjimkou. A naprostou výjimkou je, že by mluvčí z řad Romů měl možnost komentovat události týkající se majoritní populace,” říká mediální odbornice Renáta Sedláková o výsledcích svého výzkumu, které prezentuje v knize Zprávy o Nich nebo o Nás. Publikaci nedávno vydalo vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.