Anna Stropnická - herečka
15. únor 2013
Tandem
Do Tandemu Jana Rosála přišla herečka Anna Stropnická. Dozvěděli jste například, v jakém českém filmu si zatím zahrála, co teď hraje v Divadle Pod Palmovkou a jestli zažila nějaký závažnější výpadek textu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Každý den v tuto dobu můžete na svých přijímačích poslouchat Tandem. Ani dnes neuděláme výjimku, takže už přímo ze studia vám přeji dobrý den. Tady je Jan Rosák. Mým hostem je dnes mladá herečka. Dneska, řekl bych, možná nejmladší členka rodového hereckého klanu. Je to milá, sympatická dívka, která tatínkovi z oka vypadla. Vítám herečku Annu Stropnickou, dobrý den.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ač tak mladá už je i dost zcestovalá a o tom si taky dneska popovídáme. Se vším začneme ovšem až po písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už jsem to tak trošičku nakousnul, tak to teď dokousnu. Samozřejmě Anna Stropnická, to jméno vás zcela jasně zavádí k Martinovi, to znamená k tatínkovi. A maminka je Lucie Stropnická, rozená Borovcová. Takové to podhoubí herecko-muzikální je tam zcela zřejmé samozřejmě. Co si tak nejdál pamatujete? Nejčasnější vaše dětská vzpomínka.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, je jich asi víc a čím dál tím víc si vzpomenu na takovej jakoby malej okamžik. Vzpomínám si, že jsem se tak jako koukala na nějaký videa, kde jsem byla taková docela rozpustilá. Teďka už jako úplně tak asi není. Tak jsem přemejšlela jako, kdy to skončilo nebo co se stalo. A pamatuju si ten jeden okamžik, kdy mi bylo asi 5 a já jsem nějak hrozně jako blbla doma a táta už byl takovej unavenej, tak říkal: "Já jsem myslel, že budeš taková, já nevím, taková hodná holčička, která si bude prostě kreslit vobrázky. A ty tady furt něco blbneš, prostě to je hrozný." A já jsem tak jakože sklapla, šla jsem do pokoje a začala jsem si malovat. Asi za hodinku jsem mu přinesla ten obrázek, jako že jsem chtěla tu pochvalu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Udělala jste mu radost.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano. A od té doby je ze mě vážná dívka malující obrázky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, takhle jednoduchý? No, to bych teda silně pochyboval. Já si vás trošičku pamatuju. To vám bylo asi 5, mám takovej pocit, zrovna z Portugalska. Taková malá holčička seděla na ochozu takového kamenného stadionu, když Amfora před vámi předváděla, jak neumí hrát fotbal. A táta hrál s náma tenkrát, se pamatuju. To tam dělal vyslance. On dělal potom taky v Itálii, respektive v Římě, ve Vatikánu.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Nejdřív v Římě a potom ve Vatikánu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vzpomínáte si něco z těchhle těch zahraničních vašich pobytů dlouhodobých?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, jasně. Tak vono to nebylo úplně jednoduchý, my jsme to střídali i, že jsme tam nebyli v jednom kuse, tak jsme tam byli třeba rok a pak jsme jeli zase do Čech třeba jenom s mámou. Takže asi nejtěžší na tom byly ty neustálý začleňování se do kolektivů v těch školách. To bylo docela jakoby těžký. Ale zase my jsme chodili do anglických mezinárodních škol, kde tam ty děti na to byly docela zvyklý. Tam každej rok máte nový spolužáky. Zas jsou docela vstřícný, jsou tam všechny možný národy, barvy pleti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsou na tom všichni stejně vlastně.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Byli jsme na tom všichni stejně. Takže to jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to už v Portugalsku jste chodila do školy?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Tam jsem chodila do portugalský, to byla normálně státní škola portugalská nebo školka teda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Portugalská školka. A umíte trošku portugalsky?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Bohužel ne. Vím, že jsem se tam jako naučila, že jsem na konci mluvila plynně, ale nějak, potom jsme to nějak nepodporovali, protože jsme jeli zase do jiný země.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A italsky jste se naučila?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Italsky umím tak jako pasivně, protože jsem chodila do anglický školy, takže, dejme tomu, mám slušnou angličtinu, ale italsky tak, jakože když jedu na dovolenou, tak se tam domluvím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty přechody takhle z té školy do školy to znám, to je někdy vopravdu hodně obtížné. Hlavně najít si zase kamarády a vjet do toho kolektivu, že jo?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Právě, no. Jako jediný štěstí bylo, že v Čechách jsme se vždycky vraceli do stejných tříd. Takže tam vlastně jsem měla velkou podporu i kamarádů, že jsme si psali dopisy, když ještě nebyly tolik ty maily, takže jsme si psali dopisy a ty mě jako vždycky vzali docela zpátky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oni vždycky ztracená dcera se vrátila.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
A pak probíhaly takový jako i míň příjemný věci, že jsme jedli v jídelně a paní učitelka přišla ke mně. Měli jsme špagety a na celou jídelnu řekla, ať se všichni podívají, jak se správně mají jíst italské špagety. Takže jsme všichni otočili, já jsem byla rudá až za ušima a všem jsem ukazovala normálně, že se navíjí na vidličku. Vůbec jsem nevěděla, co po mně chce, ale pozornost jsem nechtěnou měla.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Anna Stropnická je dnes hostem Tandemu. Mladá herečka, která, jak už jsem říkal v úvodu, pochází jednak z hereckého klanu, ale taky muzikálního, protože dědeček byl Zdeněk Borovec. Takže co se ve vás tak jaksi svářelo, když jste měla pocit, že už byste se měla rozhodnout o nějakém svém budoucím povolání? Co to bylo? Budu dělat textařku, budu dělat herečku anebo něco úplně jinýho? Třeba budu lítat v letadle. Co vás tak napadlo?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, tak já jsem vlastně, když jsem byla jakože malá nebo v době, kdy se to tak jako utváří, tady ten názor, tak táta nehrál, my jsme byli v tý cizině, takže já jsem to úplně neměla, jakože jsem z nějaký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste možná chtěla bejt vyslancovou.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
To jsem taky úplně. Takže jako nebylo to jednoznačný pro mě, že bych nepoznala nic jinýho. Rozhodně jsem nebyla to divadelní dítě, který by chovali v šatnách.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Leželo v portále a čekalo, až máma přijde, no.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No. To jakoby vlastně ne, takže já jsem ze začátku chtěla dělat, vždycky jsem měla ráda děti, takže jsem chtěla dělat ve školce. A pak jsem zjistila, že.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Učitelku ve školce?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, no, učitelku ve školce. A pak jsem zjistila, že abych měla ráda ještě svoje děti, tak bych tady to povolání měla pustit. Takže jsem se nakonec rozhodla teda pro tohle. A vlastně jsem nikdy o textařině neuvažovala, protože vlastně dneska už je to takový povolání, který úplně jako ne neexistuje, ale většina lidí si chce dělat ty texty sama. Takže už to trošku jako vymizelo. Myslím si, že dneska se tím uživit, že už to není profese jako taková.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, asi ne, člověk musí být zajištěn nějak jinak, aby to mohl dělat třeba jako koníčka nebo jako druhé povolání. To chápu docela. No a v tom herectví, v tom vám byl táta rádcem, nebo jste si říkala, půjdu na vlastní pěst?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, tak ze začátku určitě neměl radost. Já jsem teda chodila do nějakých dramaťáků, který mě bavily tak jako normálně. A pak jsem si říkala, že vlastně mě to baví víc, než jsem si myslela, tak jsem to zkusila na školu. A určitě jako neměl nějakou velkou radost, protože věděl, že nejsem úplně taková jako dravá povaha a že celkově si myslím, že si myslel, že asi jakoby na to nemám povahu na to prostředí. No a pak taky jako moc nevěděl, jak na tom jsem. Občas se na mě šel kouknout, ale myslím si, že už na škole při absolventských představeních začala nějaká taková jako podpora, že viděl, že mě to baví, že snad mi to i jde, tak mě v tom začal podporovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobře. Já se pamatuju, když jsme kdysi hrávali studentské divadlo a hrál s námi taky Otomar Krejča mladší, tak tatínek, slavný režisér už tehdy, se přišel podívat a když jsme se ptali, jak se mu líbilo, tak řekl: "Je to lepší, chlapci, než kdybyste vykrádali trafiky." Tak takhle kritickej nebyl táta?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ne, takhle ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On to taky možná myslel v legraci pan Krejča. No,ale vám se začalo dařit, tak vy jste se rozhodla, že vyšší odborná škola. Proč jste nešla na konzervatoř nebo rovnou potom na DAMU?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, na konzervatoř jsem nešla, protože jsem si nebyla ještě úplně jistá, tak jsem si řekla, že to ještě nechám projít tou střední, jestli se mi to rozleží. A na DAMU jsem se hlásila, ale nevzali. Takže jsem potom šla jako varianta druhá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha. Ale z toho si vůbec nic nedělejte. Jiřina Bohdalová se hlásila třikrát na DAMU. Vidíte to, no, byli i jiní, kteří se tam nedostali.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ale moc to neříkají.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moc to neříkají, to je pravda, to je pravda. No a jakmile jste dostudovala, tak jste dostala potom angažmá nebo jste váhala?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ptáte se, jestli jsem jakoby chtěla angažmá?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Já jsem teda spíš na tu trochu jistotu, takže já jsem jako o angažmá stála, protože si říkám, že jestli člověk může dělat během toho věci mimo, když se s divadlem dohodne, takže to není problém. Já mám radši takový jako zázemí, že je znám nějak jako víc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A povedlo se hned angažmá?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Povedlo se. Ne hned, ale tak po třičtvrtě, po roce po studiu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kde?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
V Divadle Pod Palmovkou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tam jsem se chtěl dostat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herečka Anna Stropnická je dnes hostem v Tandemu. Jinak ona je taky hostem na různých divadelních scénách. Hostujete třeba v Mladé Boleslavi. Co jste si tam hezkýho zahrála?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Tak to bylo příjemný, protože už na škole jsem tam vlastně dostala příležitost ve hře Naše městečko. A potom teďka, co se ještě dohrává, tak to jsou Nebezpečný vztahy. Takže v tom.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak Mladá Boleslav je, myslím, dneska divadlo na hodně vysoké úrovni, čili si myslím, že se tam jednak můžete hodně naučit a zahrát si krásné věci. Ale přece jenom stálé angažmá je stálé angažmá. Čili, jestliže dneska hrajete Pod Palmovkou, tak to samozřejmě znamená být taky blíž takovým těm dalším zdrojům jednak příjemné obživy a potom taky hezkých hereckých příležitostí. Čili, si vás všímají režiséři. Dostala jste příležitost, jestli se nepletu, napřed první to byla Ordinace?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano, ano. První moje natáčení bylo toto.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to s váma udělalo, ta první příležitost?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
To bylo ještě na gymplu. A je pravda, že jsem udělala konkurz a protože jsem na gymplu měla samý spolužáky, který chtěli být právníci a politici a doktoři a já jsem tam byla taková, jakože moc nerozuměli, co se vlastně chystám dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jedinej hereckej kus?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano, ano. To tam nějak jako nikdo moc nechtěl provozovat. Takže to začalo tam. Tak jsem ze začátku to jako moc neříkala a potom, když za mnou chodili páni profesoři vážení a říkali, prosím tě, jak to tam dopadne, když tohle to. Tak jsem si říkala, aha, tak i profesor dějepisu se dívá, tak to zajímavý. Takže vlastně mi to přišlo jako dobrá zkušenost. Byla jsem tam asi 3, 4 roky a vůbec nemluvím v kategorii, že se za to stydím, nestydím. Vůbec jako. Protože samozřejmě se s tím stýkám, že někteří mladý adepti herectví mají vůči tomu nějaký vyhraněný názory, ale já tedy rozhodně ne. Mě to bavilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že voni mají ty vyhraněný názory, protože jim to ještě nikdo nenabídnul.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
To je taky možný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jinak by se za to muselo stydět opravdu třičtvrtě českého herectva, co si budem povídat. Seriály jsou dneska velký fenomén a kdo v seriálu není, tak jednak se o něm neví a jednak nedostává další příležitosti hezké. No, ale já jsem myslel původně, když jsem se ptal, co to s váma udělalo, jestlipak jste byla jaksi v nějaké trémě velké, protože přece jenom to byla první příležitost a hned v seriálu, který je v centru divácké pozornosti.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, tak jako měla jsem velký nervy, ale tam zároveň zase se to člověk musí rychle naučit, protože tam není čas na nějaký velký zaučování.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam se ani nezkouší příliš.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, no. Jako jsou tam nějaký zkoušky, ale vlastně možná asi spíš kvůli kamerám, herci si to samozřejmě před tím nějak přeříkají, takže v tomhle tom mi určitě pomohl Honza Šťastný, který mi hrál tatínka. Takže tak jako jsem mu řekla, že jsem tady poprvý a že jestli by mi. A von jako, no, jasně. Takže se mě tam docela ujal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už mu dělal šéfa, nebo ne?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Výborně, tak teď jsme na to kápli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestlipak to nebylo náhodou z toho důvodu. Ne, já si dělám samozřejmě legraci. Honza Šťastný je pochopitelně vynikající herec a taky velice příjemnej člověk, tak já si myslím, že ten vám pomáhal určitě nezištně.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Věřme tomu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mladá herečka Anna Stropnická, která je dnes hostem Tandemu, si vybrala mezi klasiky českého humoru opravdu klasika, který už tady navíc mezi námi není. Je samozřejmě naprosto skvělý. Ale já bych čekal u vás, Aničko, že si třeba vyberete někoho takového z té mladší generace, vaší. A vy přímo Vladimíra Menšíka. Tak ten vás pořád takhle bere?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, já naopak, já vlastně pořád se jakoby spíš vracím nebo když něco běží v televizi nebo když jsou nějaký nahrávky, tak je mi vlastně trochu smutno z toho, že nemají podle mě úplně nástupce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je velmi sympatické, co říkáte. Já si to myslím taky, ale nečekal bych to od zástupce mladé herecké generace, která v podstatě by to měla nahradit, ty bardy. Tak Vladimír Menšík se vám líbí pořád.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano, pořád. Já mám pocit, že dneska ten humor je trošku založenej moc na těch dvojsmyslech, na takový prvoplánový legraci. Taky ne každej na to má nadání na to vyprávění, kor třeba těch historek a takhle. Takže podle mě nemají všichni lidi úplně soudnost v tom, jestli by to mohli, nebo nemohli dělat. Tak i ty pořady se dělají možná moc rychle a na koleni, ty scénáře, že prostě vždycky, když pak zahlídnu něco zpátky, nějaký silvestry a takhle, tak se u toho vopravdu příjemně pobavím a je mi to líto, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Úžasný. Mladá, talentovaná a ještě má přehled a je inteligentní.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Anny Stropnické si pochopitelně vzhledem k tomu, že je velice výrazný typ, všimnul taky film. I když, jestli se nepletu, zatím to byla jediná příležitost v Peřině? Peřina.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Jo, jo, v Peřině, hm. Je to pravda, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jediná.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, zatím jediná. Proběhlo samozřejmě spoustu konkurzů, kterých proběhne ještě spousta, ale to je ve hvězdách, to člověk úplně neovlivní, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaký jste měla pocit z filmování? Je to přece jenom trošičku něco jiného než televizní práce.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Konkrétně tahle pohádka mě hrozně bavila, protože jsme natáčeli v Písku většinu a v létě, takže to byly prostě takový prázdniny, bylo furt krásně a my jsme si tak jako zpívali venku na náměstí písničky. Takže to bylo jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně, jo? Takováhle pohoda, jo?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, no, to bylo hrozně příjemný natáčení a byla i legrace. A hlavně jsem jako hnedka při příležitost, jsem se tam potkala s tolika známejma hercema a zpěvákama najednou, že si myslím, že to už se mi nikdy nepoštěstí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak vás přijali?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Já myslím, že docela tam panovala jako dobrá atmosféra, že jsme si pak samozřejmě večer takhle jako občas šli sednout. Takže si myslím, že docela dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď se dostáváme k vašemu angažmá současnému, které je v Divadle Pod Palmovkou. To vám ředitel hodil lano?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Já jsem, ano, já jsem se musela sejít s panem ředitelem samozřejmě, nalákat ho na své schopnosti. A pak teda jsme se domluvili na prvním nějakým hostování. Asi jsem teda uspěla, protože mi nabídl angažmá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď máte za sebou premiéru. Povídejte trošičku o tom.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Premiéra byla v půlce ledna, jmenuje se to Sám na dva šéfy. A je to přepsaná komedie Goldonovy klasiky Sluha dvou pánů. Vlastně to převzali Angličani, který si to přepsali do 60.let do mafiánskýho prostředí. A ještě to jakoby tak,jako udělali daleko větší čurbes v tý hře, že to je takový jako víc zamotaný a asi víc bláznivější.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, to není tak jako na Národním, kde Donutil v tom exceluje.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, je to tak, že jako ten příběh, ta kostra je stejná, samozřejmě že obsluhování dvou šéfů a do toho jakoby, teda já tam hraju šéfa, kterej, to je vlastně holka, která se převlíká za chlapa, za svýho bratra dvojče.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taková kalhotková role se tomu říkalo.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano, kalhotková role.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dřív se tomu tak říkalo, tuším, no.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Takže tam hraju jako víc jak půlku hry v pánským oděvu. Ale pak si na sebe vezmu i šatičky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a jak se v tom cítíte? Teď jako chlap?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Já jsem kupodivu absolvovala na škole v pánské roli, takže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nepovídejte. A v čem?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
To je taková moderní hra, jmenuje se to Histerikon. To byla taková postava kabaretiéra. Takže jsme se shodli, protože jsme neměli dostatek kluků, to byl samozřejmě taky problém, ale shodli jsme se na tom, že to je takový to, ale že to nevadí, když to bude hrát holka. Tak směle pokračuju dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak koukám, že komedie jsou vám blízké. V komediích, co si budem povídat, je třeba improvizace jaksi téměř skoro podmínkou nebo ne podmínkou, ale hodně častá. Improvizace vám nevadí?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, jak jaká. Když je to taková rychlá improvizace, že mi kolega udělá něco trošku jinak, než dělá, tak to mi nevadí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy musíte zareagovat.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
To mi nevadí, protože to si myslím, že nějak jako zvládnu. Horší je improvizace nějaká jakoby dlouhá, jako vyprávění vtipných historek. Jako třeba mám velký respekt k uvádění jakýchkoliv pořadů a takovýhle věci. V tomhle tom si myslím, že až zas tak silná nejsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobře, takže do moderování se nám montovat nebudete.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ne, ne, přenechávám.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec, jak známo, nebo možná ne jak známo, ale já vám to teď říkám, se zakaluje dost často tím, že se najednou dostane na jevišti, tak většinou asi na jevišti, protože ve filmu se dá záběr vrátit, natočit znovu, v televizi možná také. Ale na jevišti určitě, že se dostane do fáze, kdy najednou potřeba prostě nějak neočekávaně zareagovat na situaci, která se třeba úplně ne k představám všech jaksi vyvíjí. Stalo se vám někdy, že jste se dostala do prekérní situace, kdy vám tekl už pot přímo po zádech? Třeba, dejme tomu, výpadek textu, takzvaná palma je moc hezká.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, tak s textem zatím teda úplně problém nemám, musím zaťukat. Samozřejmě jsem měla občas nějaký jakoby, to jsou ale vteřiny, když je třeba delší kus textu, takže mám trošku, ale pak hnedka mi to najede, že by to nebylo vopravdu, že by mě musel někdo zachraňovat naštěstí teda. Ale samozřejmě byly už nějaký věci, který se třeba neměly stát a staly se. Ale v tomhle tom je samozřejmě lepší komedie, že tam, když se vlastně člověk takzvaně jako vodbourá, tak to ty lidi vlastně i mají rádi a přijmou to a je to taková jakoby, nesmí se to dít často, ale je to vlastně takový příjemný koření toho představení. Horší je to teda v těch vážnejch, kde jako se to teda vopravdu musí ustát, jinak je to průšvih.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
N, jejda, samozřejmě. Ta improvizace je hodně těžká, když musíte do vážně a ještě si vymejšlet z vlastní hlavy. Když už mluvíme o těch kolezích, kteří vás třeba také podepřou, tak na koho jste se třeba těšila Pod Palmovkou? S kým si tam ráda zahrajete?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Tak já jsem ráda, že teďka hraju v páru s Radkem Zimou, toho mám moc ráda. My jsme se spolu už jako potkali, jsme s Palmovkou jezdili vlastně v létě s takovým projektem, kterej byl jako mimo divadlo, ale pod záštitou divadla, jmenovalo se to Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou a hráli jsme to ve vlacích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, to je ten projekt ve vlacích.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano, ano. A to bylo moc zajímavý, tam jsme spolu taky jakoby vlastně dost hráli. Takže to byla hodně zajímavá zkušenost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste hrála Kateřinu?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vidíte. Ani jsem se o tom nedočetl na internetu, když jsem se na vás trošku připravoval, tak to jsem rád, že jste se zmínila. To je opravdu hodně zajímavé. Jednak ten text je skvělý samozřejmě, ale i ten způsob prezentace v tom vlaku, který jaksi zcela jasně symbolizuje způsob jaksi transportu Židů do koncentračních táborů a musí být hrozně silný. Jak to třeba působilo, když jste koukala na diváky?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, my jsme měli premiéru v divadle a potom jsme teprv právě jezdili tím vlakem a to teda bylo nebe a dudy. To teda mělo vopravdu i pro nás, myslím, že jsme byli docela i vyčerpaný, i když to nebylo dlouhý představení, protože jsme to hráli i na těch nádražích, takže tam jezdily ty vlaky. Takže to byla autentická atmosféra a jeli jsme s tím i do Polska a hráli jsme to v Osvětimi, což teda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Osvětimi?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano, ano. My jsme měli prohlídku teda tam v Osvětimi a potom jsme ten večer hráli, což jako myslím, že byl hodně nezapomenutelnej zážitek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To si myslím, že nejenom divákům, ale i vám hercům musela běhat po zádech teda taková lehká jinovatka. Že jo?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, no, to je pravda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to na vás sáhlo kus historie opravdu. No, já si myslím, že víc takových projektů, protože to je hodně autentický divadlo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herečka Anna Stropnická si právě užívá začátek své další etapy herecké, to znamená první stálé angažmá Pod Palmovkou. Zbývá popřát to, aby se to dařilo, abyste tam neustále lámala vaz. To je takové paušální přání dopředu. Ale samozřejmě, že budou další nabídky, aspoň doufám. Nebo už jsou nějaké u televize, filmu?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, tak teďka mám před sebou, já vždycky klepu natáčení, dokud ani ne smlouva, ale dokud vyloženě se neřekne akce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nezakřiknout.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano. Tak je potřeba jako nebo už jsem se tak naučila, že radši nemluvit. Takže teďka budu točit pilot, to je takovej předstupeň toho, jestli něco vůbec dopadne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pilot televizní.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Pilot televizní k seriálu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
K seriálu. Nový seriál.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ne jakoby nekonečnej, ale takovejch těch klasickejch 13 dílů nebo takhle, tak takovýmuhle seriálu a pak se uvidí, jak to dopadne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha. Můžete aspoň specifikovat třeba malinko, která televize to je? To taky ne?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
To asi taky ne. Ale tak můžu říct, že to je z psychiatrického prostředí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha. A jakou roli tam budete mít? Pacientky nebo doktorky?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, to ještě tak jako není právě úplně, jak doktorka rozhodně ne, doktorka ještě ne, to jsem mladá, ale vypadá to tak, jakože přítelkyně pacientky a uvidíme, jak se to potom bude nějak rozvíjet.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to už se můžeme trošičku začít těšit.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, trošičku se mnou, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co v divadle? Už jsou další nějaké fermany vyvěšené?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, teďka další, co se bude dělat, bude Králova řeč na Palmovce, ale tam nebudu se účastnit. Ale asi právě, jako jsme měli ten projekt Kateřiny Horovitzový v létě, tak bysme měli mít něco podobnýho na tohle to léto a mělo by to být z Goletu údolí Smutné oči Anny Karadžičové, myslím, takhle se to jmenuje. Tak by se měla zdramatizovat vlastně takhle próza a s tím bysme měli taky opět začít cestovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak prosím, tak se s Annou Stropnickou možná potkáte kupodivu tam, kde byste ji nečekali - na nádraží.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Sejdeme se na nádraží.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano. Tak dneska jsme se sešli v Tandemu a bylo to velice příjemné setkání. Já vám moc děkuju, Aničko. Ať se vám daří.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Děkuju.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A budeme se na vás těšit jak na divadle, v televizi, ve filmu i na nádraží. Na shledanou.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Mějte se krásně. Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Každý den v tuto dobu můžete na svých přijímačích poslouchat Tandem. Ani dnes neuděláme výjimku, takže už přímo ze studia vám přeji dobrý den. Tady je Jan Rosák. Mým hostem je dnes mladá herečka. Dneska, řekl bych, možná nejmladší členka rodového hereckého klanu. Je to milá, sympatická dívka, která tatínkovi z oka vypadla. Vítám herečku Annu Stropnickou, dobrý den.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ač tak mladá už je i dost zcestovalá a o tom si taky dneska popovídáme. Se vším začneme ovšem až po písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už jsem to tak trošičku nakousnul, tak to teď dokousnu. Samozřejmě Anna Stropnická, to jméno vás zcela jasně zavádí k Martinovi, to znamená k tatínkovi. A maminka je Lucie Stropnická, rozená Borovcová. Takové to podhoubí herecko-muzikální je tam zcela zřejmé samozřejmě. Co si tak nejdál pamatujete? Nejčasnější vaše dětská vzpomínka.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, je jich asi víc a čím dál tím víc si vzpomenu na takovej jakoby malej okamžik. Vzpomínám si, že jsem se tak jako koukala na nějaký videa, kde jsem byla taková docela rozpustilá. Teďka už jako úplně tak asi není. Tak jsem přemejšlela jako, kdy to skončilo nebo co se stalo. A pamatuju si ten jeden okamžik, kdy mi bylo asi 5 a já jsem nějak hrozně jako blbla doma a táta už byl takovej unavenej, tak říkal: "Já jsem myslel, že budeš taková, já nevím, taková hodná holčička, která si bude prostě kreslit vobrázky. A ty tady furt něco blbneš, prostě to je hrozný." A já jsem tak jakože sklapla, šla jsem do pokoje a začala jsem si malovat. Asi za hodinku jsem mu přinesla ten obrázek, jako že jsem chtěla tu pochvalu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Udělala jste mu radost.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano. A od té doby je ze mě vážná dívka malující obrázky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, takhle jednoduchý? No, to bych teda silně pochyboval. Já si vás trošičku pamatuju. To vám bylo asi 5, mám takovej pocit, zrovna z Portugalska. Taková malá holčička seděla na ochozu takového kamenného stadionu, když Amfora před vámi předváděla, jak neumí hrát fotbal. A táta hrál s náma tenkrát, se pamatuju. To tam dělal vyslance. On dělal potom taky v Itálii, respektive v Římě, ve Vatikánu.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Nejdřív v Římě a potom ve Vatikánu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vzpomínáte si něco z těchhle těch zahraničních vašich pobytů dlouhodobých?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, jasně. Tak vono to nebylo úplně jednoduchý, my jsme to střídali i, že jsme tam nebyli v jednom kuse, tak jsme tam byli třeba rok a pak jsme jeli zase do Čech třeba jenom s mámou. Takže asi nejtěžší na tom byly ty neustálý začleňování se do kolektivů v těch školách. To bylo docela jakoby těžký. Ale zase my jsme chodili do anglických mezinárodních škol, kde tam ty děti na to byly docela zvyklý. Tam každej rok máte nový spolužáky. Zas jsou docela vstřícný, jsou tam všechny možný národy, barvy pleti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsou na tom všichni stejně vlastně.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Byli jsme na tom všichni stejně. Takže to jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to už v Portugalsku jste chodila do školy?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Tam jsem chodila do portugalský, to byla normálně státní škola portugalská nebo školka teda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Portugalská školka. A umíte trošku portugalsky?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Bohužel ne. Vím, že jsem se tam jako naučila, že jsem na konci mluvila plynně, ale nějak, potom jsme to nějak nepodporovali, protože jsme jeli zase do jiný země.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A italsky jste se naučila?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Italsky umím tak jako pasivně, protože jsem chodila do anglický školy, takže, dejme tomu, mám slušnou angličtinu, ale italsky tak, jakože když jedu na dovolenou, tak se tam domluvím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty přechody takhle z té školy do školy to znám, to je někdy vopravdu hodně obtížné. Hlavně najít si zase kamarády a vjet do toho kolektivu, že jo?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Právě, no. Jako jediný štěstí bylo, že v Čechách jsme se vždycky vraceli do stejných tříd. Takže tam vlastně jsem měla velkou podporu i kamarádů, že jsme si psali dopisy, když ještě nebyly tolik ty maily, takže jsme si psali dopisy a ty mě jako vždycky vzali docela zpátky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oni vždycky ztracená dcera se vrátila.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
A pak probíhaly takový jako i míň příjemný věci, že jsme jedli v jídelně a paní učitelka přišla ke mně. Měli jsme špagety a na celou jídelnu řekla, ať se všichni podívají, jak se správně mají jíst italské špagety. Takže jsme všichni otočili, já jsem byla rudá až za ušima a všem jsem ukazovala normálně, že se navíjí na vidličku. Vůbec jsem nevěděla, co po mně chce, ale pozornost jsem nechtěnou měla.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Anna Stropnická je dnes hostem Tandemu. Mladá herečka, která, jak už jsem říkal v úvodu, pochází jednak z hereckého klanu, ale taky muzikálního, protože dědeček byl Zdeněk Borovec. Takže co se ve vás tak jaksi svářelo, když jste měla pocit, že už byste se měla rozhodnout o nějakém svém budoucím povolání? Co to bylo? Budu dělat textařku, budu dělat herečku anebo něco úplně jinýho? Třeba budu lítat v letadle. Co vás tak napadlo?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, tak já jsem vlastně, když jsem byla jakože malá nebo v době, kdy se to tak jako utváří, tady ten názor, tak táta nehrál, my jsme byli v tý cizině, takže já jsem to úplně neměla, jakože jsem z nějaký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste možná chtěla bejt vyslancovou.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
To jsem taky úplně. Takže jako nebylo to jednoznačný pro mě, že bych nepoznala nic jinýho. Rozhodně jsem nebyla to divadelní dítě, který by chovali v šatnách.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Leželo v portále a čekalo, až máma přijde, no.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No. To jakoby vlastně ne, takže já jsem ze začátku chtěla dělat, vždycky jsem měla ráda děti, takže jsem chtěla dělat ve školce. A pak jsem zjistila, že.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Učitelku ve školce?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, no, učitelku ve školce. A pak jsem zjistila, že abych měla ráda ještě svoje děti, tak bych tady to povolání měla pustit. Takže jsem se nakonec rozhodla teda pro tohle. A vlastně jsem nikdy o textařině neuvažovala, protože vlastně dneska už je to takový povolání, který úplně jako ne neexistuje, ale většina lidí si chce dělat ty texty sama. Takže už to trošku jako vymizelo. Myslím si, že dneska se tím uživit, že už to není profese jako taková.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, asi ne, člověk musí být zajištěn nějak jinak, aby to mohl dělat třeba jako koníčka nebo jako druhé povolání. To chápu docela. No a v tom herectví, v tom vám byl táta rádcem, nebo jste si říkala, půjdu na vlastní pěst?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, tak ze začátku určitě neměl radost. Já jsem teda chodila do nějakých dramaťáků, který mě bavily tak jako normálně. A pak jsem si říkala, že vlastně mě to baví víc, než jsem si myslela, tak jsem to zkusila na školu. A určitě jako neměl nějakou velkou radost, protože věděl, že nejsem úplně taková jako dravá povaha a že celkově si myslím, že si myslel, že asi jakoby na to nemám povahu na to prostředí. No a pak taky jako moc nevěděl, jak na tom jsem. Občas se na mě šel kouknout, ale myslím si, že už na škole při absolventských představeních začala nějaká taková jako podpora, že viděl, že mě to baví, že snad mi to i jde, tak mě v tom začal podporovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobře. Já se pamatuju, když jsme kdysi hrávali studentské divadlo a hrál s námi taky Otomar Krejča mladší, tak tatínek, slavný režisér už tehdy, se přišel podívat a když jsme se ptali, jak se mu líbilo, tak řekl: "Je to lepší, chlapci, než kdybyste vykrádali trafiky." Tak takhle kritickej nebyl táta?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ne, takhle ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On to taky možná myslel v legraci pan Krejča. No,ale vám se začalo dařit, tak vy jste se rozhodla, že vyšší odborná škola. Proč jste nešla na konzervatoř nebo rovnou potom na DAMU?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, na konzervatoř jsem nešla, protože jsem si nebyla ještě úplně jistá, tak jsem si řekla, že to ještě nechám projít tou střední, jestli se mi to rozleží. A na DAMU jsem se hlásila, ale nevzali. Takže jsem potom šla jako varianta druhá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha. Ale z toho si vůbec nic nedělejte. Jiřina Bohdalová se hlásila třikrát na DAMU. Vidíte to, no, byli i jiní, kteří se tam nedostali.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ale moc to neříkají.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moc to neříkají, to je pravda, to je pravda. No a jakmile jste dostudovala, tak jste dostala potom angažmá nebo jste váhala?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ptáte se, jestli jsem jakoby chtěla angažmá?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Já jsem teda spíš na tu trochu jistotu, takže já jsem jako o angažmá stála, protože si říkám, že jestli člověk může dělat během toho věci mimo, když se s divadlem dohodne, takže to není problém. Já mám radši takový jako zázemí, že je znám nějak jako víc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A povedlo se hned angažmá?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Povedlo se. Ne hned, ale tak po třičtvrtě, po roce po studiu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kde?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
V Divadle Pod Palmovkou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tam jsem se chtěl dostat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herečka Anna Stropnická je dnes hostem v Tandemu. Jinak ona je taky hostem na různých divadelních scénách. Hostujete třeba v Mladé Boleslavi. Co jste si tam hezkýho zahrála?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Tak to bylo příjemný, protože už na škole jsem tam vlastně dostala příležitost ve hře Naše městečko. A potom teďka, co se ještě dohrává, tak to jsou Nebezpečný vztahy. Takže v tom.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak Mladá Boleslav je, myslím, dneska divadlo na hodně vysoké úrovni, čili si myslím, že se tam jednak můžete hodně naučit a zahrát si krásné věci. Ale přece jenom stálé angažmá je stálé angažmá. Čili, jestliže dneska hrajete Pod Palmovkou, tak to samozřejmě znamená být taky blíž takovým těm dalším zdrojům jednak příjemné obživy a potom taky hezkých hereckých příležitostí. Čili, si vás všímají režiséři. Dostala jste příležitost, jestli se nepletu, napřed první to byla Ordinace?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano, ano. První moje natáčení bylo toto.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to s váma udělalo, ta první příležitost?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
To bylo ještě na gymplu. A je pravda, že jsem udělala konkurz a protože jsem na gymplu měla samý spolužáky, který chtěli být právníci a politici a doktoři a já jsem tam byla taková, jakože moc nerozuměli, co se vlastně chystám dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jedinej hereckej kus?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano, ano. To tam nějak jako nikdo moc nechtěl provozovat. Takže to začalo tam. Tak jsem ze začátku to jako moc neříkala a potom, když za mnou chodili páni profesoři vážení a říkali, prosím tě, jak to tam dopadne, když tohle to. Tak jsem si říkala, aha, tak i profesor dějepisu se dívá, tak to zajímavý. Takže vlastně mi to přišlo jako dobrá zkušenost. Byla jsem tam asi 3, 4 roky a vůbec nemluvím v kategorii, že se za to stydím, nestydím. Vůbec jako. Protože samozřejmě se s tím stýkám, že někteří mladý adepti herectví mají vůči tomu nějaký vyhraněný názory, ale já tedy rozhodně ne. Mě to bavilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že voni mají ty vyhraněný názory, protože jim to ještě nikdo nenabídnul.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
To je taky možný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jinak by se za to muselo stydět opravdu třičtvrtě českého herectva, co si budem povídat. Seriály jsou dneska velký fenomén a kdo v seriálu není, tak jednak se o něm neví a jednak nedostává další příležitosti hezké. No, ale já jsem myslel původně, když jsem se ptal, co to s váma udělalo, jestlipak jste byla jaksi v nějaké trémě velké, protože přece jenom to byla první příležitost a hned v seriálu, který je v centru divácké pozornosti.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, tak jako měla jsem velký nervy, ale tam zároveň zase se to člověk musí rychle naučit, protože tam není čas na nějaký velký zaučování.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam se ani nezkouší příliš.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, no. Jako jsou tam nějaký zkoušky, ale vlastně možná asi spíš kvůli kamerám, herci si to samozřejmě před tím nějak přeříkají, takže v tomhle tom mi určitě pomohl Honza Šťastný, který mi hrál tatínka. Takže tak jako jsem mu řekla, že jsem tady poprvý a že jestli by mi. A von jako, no, jasně. Takže se mě tam docela ujal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už mu dělal šéfa, nebo ne?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Výborně, tak teď jsme na to kápli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestlipak to nebylo náhodou z toho důvodu. Ne, já si dělám samozřejmě legraci. Honza Šťastný je pochopitelně vynikající herec a taky velice příjemnej člověk, tak já si myslím, že ten vám pomáhal určitě nezištně.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Věřme tomu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mladá herečka Anna Stropnická, která je dnes hostem Tandemu, si vybrala mezi klasiky českého humoru opravdu klasika, který už tady navíc mezi námi není. Je samozřejmě naprosto skvělý. Ale já bych čekal u vás, Aničko, že si třeba vyberete někoho takového z té mladší generace, vaší. A vy přímo Vladimíra Menšíka. Tak ten vás pořád takhle bere?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, já naopak, já vlastně pořád se jakoby spíš vracím nebo když něco běží v televizi nebo když jsou nějaký nahrávky, tak je mi vlastně trochu smutno z toho, že nemají podle mě úplně nástupce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je velmi sympatické, co říkáte. Já si to myslím taky, ale nečekal bych to od zástupce mladé herecké generace, která v podstatě by to měla nahradit, ty bardy. Tak Vladimír Menšík se vám líbí pořád.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano, pořád. Já mám pocit, že dneska ten humor je trošku založenej moc na těch dvojsmyslech, na takový prvoplánový legraci. Taky ne každej na to má nadání na to vyprávění, kor třeba těch historek a takhle. Takže podle mě nemají všichni lidi úplně soudnost v tom, jestli by to mohli, nebo nemohli dělat. Tak i ty pořady se dělají možná moc rychle a na koleni, ty scénáře, že prostě vždycky, když pak zahlídnu něco zpátky, nějaký silvestry a takhle, tak se u toho vopravdu příjemně pobavím a je mi to líto, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Úžasný. Mladá, talentovaná a ještě má přehled a je inteligentní.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Anny Stropnické si pochopitelně vzhledem k tomu, že je velice výrazný typ, všimnul taky film. I když, jestli se nepletu, zatím to byla jediná příležitost v Peřině? Peřina.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Jo, jo, v Peřině, hm. Je to pravda, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jediná.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, zatím jediná. Proběhlo samozřejmě spoustu konkurzů, kterých proběhne ještě spousta, ale to je ve hvězdách, to člověk úplně neovlivní, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaký jste měla pocit z filmování? Je to přece jenom trošičku něco jiného než televizní práce.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Konkrétně tahle pohádka mě hrozně bavila, protože jsme natáčeli v Písku většinu a v létě, takže to byly prostě takový prázdniny, bylo furt krásně a my jsme si tak jako zpívali venku na náměstí písničky. Takže to bylo jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně, jo? Takováhle pohoda, jo?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, no, to bylo hrozně příjemný natáčení a byla i legrace. A hlavně jsem jako hnedka při příležitost, jsem se tam potkala s tolika známejma hercema a zpěvákama najednou, že si myslím, že to už se mi nikdy nepoštěstí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak vás přijali?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Já myslím, že docela tam panovala jako dobrá atmosféra, že jsme si pak samozřejmě večer takhle jako občas šli sednout. Takže si myslím, že docela dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď se dostáváme k vašemu angažmá současnému, které je v Divadle Pod Palmovkou. To vám ředitel hodil lano?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Já jsem, ano, já jsem se musela sejít s panem ředitelem samozřejmě, nalákat ho na své schopnosti. A pak teda jsme se domluvili na prvním nějakým hostování. Asi jsem teda uspěla, protože mi nabídl angažmá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď máte za sebou premiéru. Povídejte trošičku o tom.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Premiéra byla v půlce ledna, jmenuje se to Sám na dva šéfy. A je to přepsaná komedie Goldonovy klasiky Sluha dvou pánů. Vlastně to převzali Angličani, který si to přepsali do 60.let do mafiánskýho prostředí. A ještě to jakoby tak,jako udělali daleko větší čurbes v tý hře, že to je takový jako víc zamotaný a asi víc bláznivější.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, to není tak jako na Národním, kde Donutil v tom exceluje.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, je to tak, že jako ten příběh, ta kostra je stejná, samozřejmě že obsluhování dvou šéfů a do toho jakoby, teda já tam hraju šéfa, kterej, to je vlastně holka, která se převlíká za chlapa, za svýho bratra dvojče.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taková kalhotková role se tomu říkalo.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano, kalhotková role.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dřív se tomu tak říkalo, tuším, no.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Takže tam hraju jako víc jak půlku hry v pánským oděvu. Ale pak si na sebe vezmu i šatičky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a jak se v tom cítíte? Teď jako chlap?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Já jsem kupodivu absolvovala na škole v pánské roli, takže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nepovídejte. A v čem?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
To je taková moderní hra, jmenuje se to Histerikon. To byla taková postava kabaretiéra. Takže jsme se shodli, protože jsme neměli dostatek kluků, to byl samozřejmě taky problém, ale shodli jsme se na tom, že to je takový to, ale že to nevadí, když to bude hrát holka. Tak směle pokračuju dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak koukám, že komedie jsou vám blízké. V komediích, co si budem povídat, je třeba improvizace jaksi téměř skoro podmínkou nebo ne podmínkou, ale hodně častá. Improvizace vám nevadí?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, jak jaká. Když je to taková rychlá improvizace, že mi kolega udělá něco trošku jinak, než dělá, tak to mi nevadí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy musíte zareagovat.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
To mi nevadí, protože to si myslím, že nějak jako zvládnu. Horší je improvizace nějaká jakoby dlouhá, jako vyprávění vtipných historek. Jako třeba mám velký respekt k uvádění jakýchkoliv pořadů a takovýhle věci. V tomhle tom si myslím, že až zas tak silná nejsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobře, takže do moderování se nám montovat nebudete.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ne, ne, přenechávám.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec, jak známo, nebo možná ne jak známo, ale já vám to teď říkám, se zakaluje dost často tím, že se najednou dostane na jevišti, tak většinou asi na jevišti, protože ve filmu se dá záběr vrátit, natočit znovu, v televizi možná také. Ale na jevišti určitě, že se dostane do fáze, kdy najednou potřeba prostě nějak neočekávaně zareagovat na situaci, která se třeba úplně ne k představám všech jaksi vyvíjí. Stalo se vám někdy, že jste se dostala do prekérní situace, kdy vám tekl už pot přímo po zádech? Třeba, dejme tomu, výpadek textu, takzvaná palma je moc hezká.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, tak s textem zatím teda úplně problém nemám, musím zaťukat. Samozřejmě jsem měla občas nějaký jakoby, to jsou ale vteřiny, když je třeba delší kus textu, takže mám trošku, ale pak hnedka mi to najede, že by to nebylo vopravdu, že by mě musel někdo zachraňovat naštěstí teda. Ale samozřejmě byly už nějaký věci, který se třeba neměly stát a staly se. Ale v tomhle tom je samozřejmě lepší komedie, že tam, když se vlastně člověk takzvaně jako vodbourá, tak to ty lidi vlastně i mají rádi a přijmou to a je to taková jakoby, nesmí se to dít často, ale je to vlastně takový příjemný koření toho představení. Horší je to teda v těch vážnejch, kde jako se to teda vopravdu musí ustát, jinak je to průšvih.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
N, jejda, samozřejmě. Ta improvizace je hodně těžká, když musíte do vážně a ještě si vymejšlet z vlastní hlavy. Když už mluvíme o těch kolezích, kteří vás třeba také podepřou, tak na koho jste se třeba těšila Pod Palmovkou? S kým si tam ráda zahrajete?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Tak já jsem ráda, že teďka hraju v páru s Radkem Zimou, toho mám moc ráda. My jsme se spolu už jako potkali, jsme s Palmovkou jezdili vlastně v létě s takovým projektem, kterej byl jako mimo divadlo, ale pod záštitou divadla, jmenovalo se to Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou a hráli jsme to ve vlacích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, to je ten projekt ve vlacích.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano, ano. A to bylo moc zajímavý, tam jsme spolu taky jakoby vlastně dost hráli. Takže to byla hodně zajímavá zkušenost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste hrála Kateřinu?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vidíte. Ani jsem se o tom nedočetl na internetu, když jsem se na vás trošku připravoval, tak to jsem rád, že jste se zmínila. To je opravdu hodně zajímavé. Jednak ten text je skvělý samozřejmě, ale i ten způsob prezentace v tom vlaku, který jaksi zcela jasně symbolizuje způsob jaksi transportu Židů do koncentračních táborů a musí být hrozně silný. Jak to třeba působilo, když jste koukala na diváky?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, my jsme měli premiéru v divadle a potom jsme teprv právě jezdili tím vlakem a to teda bylo nebe a dudy. To teda mělo vopravdu i pro nás, myslím, že jsme byli docela i vyčerpaný, i když to nebylo dlouhý představení, protože jsme to hráli i na těch nádražích, takže tam jezdily ty vlaky. Takže to byla autentická atmosféra a jeli jsme s tím i do Polska a hráli jsme to v Osvětimi, což teda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Osvětimi?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano, ano. My jsme měli prohlídku teda tam v Osvětimi a potom jsme ten večer hráli, což jako myslím, že byl hodně nezapomenutelnej zážitek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To si myslím, že nejenom divákům, ale i vám hercům musela běhat po zádech teda taková lehká jinovatka. Že jo?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, no, to je pravda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to na vás sáhlo kus historie opravdu. No, já si myslím, že víc takových projektů, protože to je hodně autentický divadlo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herečka Anna Stropnická si právě užívá začátek své další etapy herecké, to znamená první stálé angažmá Pod Palmovkou. Zbývá popřát to, aby se to dařilo, abyste tam neustále lámala vaz. To je takové paušální přání dopředu. Ale samozřejmě, že budou další nabídky, aspoň doufám. Nebo už jsou nějaké u televize, filmu?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, tak teďka mám před sebou, já vždycky klepu natáčení, dokud ani ne smlouva, ale dokud vyloženě se neřekne akce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nezakřiknout.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ano. Tak je potřeba jako nebo už jsem se tak naučila, že radši nemluvit. Takže teďka budu točit pilot, to je takovej předstupeň toho, jestli něco vůbec dopadne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pilot televizní.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Pilot televizní k seriálu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
K seriálu. Nový seriál.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Ne jakoby nekonečnej, ale takovejch těch klasickejch 13 dílů nebo takhle, tak takovýmuhle seriálu a pak se uvidí, jak to dopadne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha. Můžete aspoň specifikovat třeba malinko, která televize to je? To taky ne?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
To asi taky ne. Ale tak můžu říct, že to je z psychiatrického prostředí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha. A jakou roli tam budete mít? Pacientky nebo doktorky?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, to ještě tak jako není právě úplně, jak doktorka rozhodně ne, doktorka ještě ne, to jsem mladá, ale vypadá to tak, jakože přítelkyně pacientky a uvidíme, jak se to potom bude nějak rozvíjet.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to už se můžeme trošičku začít těšit.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, trošičku se mnou, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co v divadle? Už jsou další nějaké fermany vyvěšené?
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
No, teďka další, co se bude dělat, bude Králova řeč na Palmovce, ale tam nebudu se účastnit. Ale asi právě, jako jsme měli ten projekt Kateřiny Horovitzový v létě, tak bysme měli mít něco podobnýho na tohle to léto a mělo by to být z Goletu údolí Smutné oči Anny Karadžičové, myslím, takhle se to jmenuje. Tak by se měla zdramatizovat vlastně takhle próza a s tím bysme měli taky opět začít cestovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak prosím, tak se s Annou Stropnickou možná potkáte kupodivu tam, kde byste ji nečekali - na nádraží.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Sejdeme se na nádraží.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano. Tak dneska jsme se sešli v Tandemu a bylo to velice příjemné setkání. Já vám moc děkuju, Aničko. Ať se vám daří.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Děkuju.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A budeme se na vás těšit jak na divadle, v televizi, ve filmu i na nádraží. Na shledanou.
Anna STROPNICKÁ, herečka
--------------------
Mějte se krásně. Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
