Barborka není jen rozkvetlá větévka, souvisí s prastarými rituály

Ve všech významných dnech konce roku se prolíná křesťanské očekávání příchodu Krista s dávnými keltskými, římskými i slovanskými rituály, uvedla znalkyně lidových zvyků. Do rozjímání o životě vstupují předkové radící v důležitých rozhodnutích. Vtělují se do mýtických postav, například Mikuláše, Lucek nebo právě Barbory. "Moc toho nenamluví, jsou většinou oblečeny v bílém rouchu a mají tendenci děti zkoušet, ptát se, zda byly hodné," uvedla Langhammerová. Pokud zlobily, dostanou metličkou, a pokud slíbí, že se polepší, čekají na ně sladkosti. Také tajemné ženské postavy, které chodívaly na svátek svaté Barbory, bývaly oblečeny v bílém. V obličeji byly maskované tak, aby je nikdo nepoznal. "Někde si třeba nabílily obličej moukou, přehodily si dlouhé rozpuštěné vlasy přes obličej a přes to si daly věneček," uvedla Langhammerová. V ruce nosily Barbory košíček s dobrotami pro děti a s metličkou chodily po vesnici. Rozkvetlá snítka v zimním čase souvisí podle znalkyně s rychlením rostlin, přivoláváním jara a budoucí úrody. Hospodář v zimě zkoušel, jak kvalitní je zrno. Barborka se ale už z praktické oblasti dostává do oblasti věštění budoucnosti. "Jelikož dříve nebyla ve světnici pevná teplota, dávala se do chléva, protože tam dobytek dýchal a udržoval stálou teplotu," popsala Langhammerová. Větvička má vykvést 24. prosince. Pokud se tak stane, pěstitelka se podle pověry následující rok vdá.