Bez pstružích líhní bychom za pár let lososovité ryby patrně znali jen z učebnic

19. říjen 2023

Rybáři nejsou jen těmi, kteří ryby loví, ale také se významně podílejí na umělém odchovu ryb. To platí o rybách lososovitých, které najdeme zejména ve výše položených tocích. A právě jejich zarybnění je dnes z velké části závislé na pstružích líhních, které provozuje i Český rybářský svaz.

Jednu z větších pstružích líhní provozuje Moravskoslezský územní svaz Českého rybářského svazu na řece Bystřici v Domašově nedaleko Olomouce. Rybáři zde líhnou právě původní lososovité ryby, jako je pstruh obecný a lipan podhorní. Jejich přirozená reprodukce v tocích je v současné době výrazně ohrožena. „Důvodů je několik. Patří mezi ně klimatické změny, které způsobují vysychání menších toků a výrazně omezují průtoky i kvalitu vody i na větších tocích,“ vysvětluje předseda územního sdružení Radomír Bednář.

Jsou však i další tlaky, které přirozené reprodukci těchto ryb nepřejí. Patří mezi ně stále více se množící vydry, kormoráni, volavka a další živočichové, kteří jsou schopni po pár měsících vylovit téměř celý potok. Nepřispívají ani další vlivy ze strany člověka, jako jsou regulace a přehrazení toků, intenzivní zemědělství či meliorace.

Pstruží líheň v Domašově

Nedostatek ryb vede i k tomu, že dnes už se nedá ve většině případů použít ani přírodní odchyt ryb pro získání genetického materiálu pro líhně. Dříve bylo běžné, že se v přírodě lovily dospělé jikernačky a mlíčáci a z jejich jiker a mlíčí vznikala po vykulení v líhni další generace. Dnes je nezbytné, aby měla každá líheň vlastní chovné ryby, které se postupně obměňují, a získávala potřebný genetický materiál od nich.

Právě v líhních se pak o oplodněné jikry starají a po jejich vykulení se snaží vychovat rybky, které postupně putují zpět do toku.

„Vysazujeme zejména zjara, po opadnutí těch větších průtoků vod, například po tání sněhu,“ vysvětluje Radomír Bednář. Vysazuje je sak plůdek, který putuje do nejmenších pramenných potoků, tak i větší ryby až po dvacetidekové pstruhy a lipany, kteří míří do páteřních pstruhových řek. Počítá se s tím, že jak postupně mladší ryby dorostou, dostanou se z menších toků s větší vodou do těch větších.

Pstruží líheň v Domašově

Kromě původních lososovitých ryb se na líhni v Domašově odchovává také původně americký druh pstruh duhový. Jeho chov v našich vodách sahá už do počátku 20. století. „Tento druh se docela dobře líhne a pomáhá nám po vysazení chránit naše původní ryby v tocích,“ vysvětluje Bednář. Duhoví pstruzi jsou totiž dravější a velmi rychle podlehnou návnadám rybářů. Ti pak odcházejí od vody uspokojeni úlovkem a není z jejich strany takový tlak na lov pstruha obecného či lipanů.

Co by se stalo, pokud by se rybky vykulené v líhních do našich toků nevysazovaly? „Na to se dá odpovědět jen těžko, ale vzhledem k tomu, jak nízká je přirozená reprodukce, obávám se, že za pár let by naše řeky byly zcela bez těchto ryb,“ uzavírá Radomír Bednář.

Pstruží líheň v Domašově
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.