Bezlepková dieta? Hlavně změna stravovacích návyků

14. listopad 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Odpoledne s Regionem - MUDr. Kateřina Cajthamlová

Pojem bezlepková dieta. Probrali jsme, co je lepek, proč ho někteří nesnáší a jak se to pozná. Dozvěděli jste se, co je to bezlepková dieta, čemu se vyhnout, zdali si alergii na lepek můžeme vypěstovat, zdali jsme odsouzení k dietě napořád a jestli je těžší bezlepkově zhubnout nebo přibrat.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Příjemné čtvrteční odpoledne vám z Regionu přeje Patrik Rozehnal.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová. Dobrý den.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jinými slovy začíná seriál Hubněte zdravě, tentokrát se bude všechno točit kolem lepku a jakési bezlepkové diety. Ale na začátku, to ten lepek je, paní doktorko?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, lepek je součást některých obilovin, je to látka, která, a to je pravá příčina vlastně celiakie, vyvolává alergickou reakci klků a střevní sliznice střeva právě na bílkovinu nebo ten gluten, tedy lepek, který je obsažen hlavně v obilovinách typu pšenice, ječmen, žito, oves. To jsou ty, které jsou nejčastější. V podstatě toto spolu s intolerancí laktózy jsou nejčastější příčiny vlastně průjmů a celkového takového chátrání organismu, kdy nezjistíme prvoplánově žádnou infekci a žádnou jinou příčinu, ale ten člověk prostě se necítí dobře, má nadýmání. V podstatě my jako lidstvo máme 12 tisíc let zemědělství a od té doby jsme se těmito věcmi začli živit podstatně víc než naši živočišní předkové. To znamená ...

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ani tolik času nestačilo abychom si zvykli?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Nestačilo, protože lidský druh tak, jak se známe, to znamená v podstatě od doby kromaňoského člověka je na planetě předpokládá se něco mezi půl milionem až milionem let, pokud by to byl milion let, tak je to 50 tisíc generací lidského rodu. Generace se počítá na 20 let, a těch 12 tisíc let je opravdu jako opravdu mrknutí oka v tu chvíli, protože pokud bychom to spočítali na generace, je to nějakých 600 generací. Čili je to podstatně menší část, je to vlastně méně než půl procenta času, kdy jsme na Zemi.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A je tam nějaká vyhlídka, že by si tedy lidstvo jako druh na ten lepek zvyklo? Že třeba můžeme říct, že za dalších 15 tisíc generací bude všechno už OK?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že ta akcelerace nebo teda zrychlení toho, jak negativně reagujeme na různé složky potravy, je věcí zhruba od 2. světové války, kdy se vlastně v potravě člověka objevilo spoustu dalších alergenů, cizorodých látek, které jsou přítomny v průmyslově zpracované stravě a vždycky ten koktejl vlastně těch alergenů nebo těch dráždivých látek, které vlastně na to střevo působí, potencuje vzájemně vznik různých alergií. Pokud by se lidstvo tedy vzdalo průmyslově ovoněných, ochucených, vylepšených v uvozovkách potravin, věřím, že i klesle vlastně alergie nebo taková ta reakce na mléčnou bílkovinu, na mléčný cukr a na gluten sam.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Nemůže ten problém s tím lepkem dán třeba i tím, že jsou modifikovány vlastně ty obiloviny jako takové, pro lepší výpěstky v zemědělství?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tohle to je věc, kterou tedy ti, co modifikují obiloviny, striktně popírají. Já sama si myslím, že samozřejmě u genetických modifikací je modifikace spíš jenom přizpůsobivosti té dané vlastně obiloviny v tuto chvíli, to znamená, jak je odolná, což se týká tedy jiných složek, než je přímo stavební látky té obiloviny. Čili já si to nemyslím. Je možné ale samozřejmě, že ty modifikace dělají ještě něco jiného než my jsme v současnosti schopni vlastně rozeznat a třeba, za já nevím 30, 40 let, se dozvíme, že i toto je nějakou účastí v té vzrůstající vlastně incidenci celiakie.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Povídáme si v seriálu Hubněte zdravě o lepku a také o jakési bezlepkové dietě. U té se teď asi zastavíme. Když zjistíme, že vlastně lepek nám nedělá dobře, tak jak musíme změnit jídelníček, co všechno je nutno vlastně vynechat?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych nejprve řekla, že tady vždycky, když se bavím s obézním nebo s lidmi, kteří mají nějakou poruchu životního stylu, který vede k nějaké nemoci a říkáme jim, že mají doživotně změnit nějaký svůj zvyk, tak oni říkají, že to není možné. Pacienti, kteří trpí celiakií a dozvědí se o tom, tak vlastně jásají, že konečně teda mohou něco doživotně vyloučit a nebudou mít problém. Takže tady opravdu se jedná o většinou doživotní vyloučení nebo aspoň výrazné snížení právě konzumace výrobků z obilovin těch typických pro náš region, to znamená žito, pšenice, ječmen, oves a nahrazení něčím, co gluten neobsahuje, to je kukuřice neobsahuje gluten, luštěniny všeho možného typu, to znamená čočka, hrách, potom takové ty ne úplně běžné produkty, které nyní se začínají používat, čili pohanka a brambory a bramborový škrob. Samozřejmě ta dieta je nákladná. Pokud se spoléháme jenom na výrobky, které jsou pro celiakii vlastně vyráběny průmyslově, tak tam vzhledem k tomu, že to množství je menší, tak ta cena je vyšší, proto většina těch lidí, kteří tímhle tím trpí, se třeba naučí jaksi péct vlastní chleba, odnaučí se chodit do některých restaurací, kde vlastně třeba těstoviny nepodávají v té bezlepkové úpravě. Samozřejmě ta příprava vyžaduje trošku se tomu věnovat, ale v okamžiku, kdy ten člověk vlastně nemá potíže, a ty potíže jsou opravdu nepříjemné, to jsou křeče v břiše, průjmy, nadýmání, hubnutí, celková taková větší náchylnost k ostatním různým infekčním onemocněním. Takže pokud ten člověk vlastně tohle to jednou zažil, tak je strašně rád, že existuje metoda jak se toho zbavit a v podstatě ten život tomu přizpůsobí i za cenu třeba vyšších výdajů nebo v nějaké větší časové náročnosti přípravy potravy.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Když to někdo tedy objeví, přijde na to, že má tuhle alergii, tak stačí přestat hned a problémy ustanou, nebo je tam nějaké skluzové období?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ten problém je, že jako u každé alergie, pokud my ten alergen vlastně nějakou dobu konzumujeme, tak dojde k zánětům střeva, protože to je vlastně alergická reakce zprostředkovaná T-buňkami, což jsou přirození zabiječi, kteří tu sliznici ničí. Ta sliznice se stane náchylná na spoustu dalších jiných věcí, to znamená se třeba ty alergie rozšíří, to znamená najednou máme i ještě alergie na oříšky a na další produkty v potravě. Jak už jsem zmiňovala laktózová intolerance bývá častým vlastně doprovodným jevem. Čili vyloučit ten lepek znamená mít trpělivost, může trvat zase 3 měsíce, půl roku, někdy i rok než se vlastně ten stav upraví. A znovu toto je přesně to, co zase říkáme obézním, buďte rádi, že jste jenom obézní. Pokud byste vlastně byli hodní celiaci a hodní v tom smyslu, že byste opravdu striktně vylučovali všechny možné potraviny, stejně třeba 3 měsíce, půl roku budete mít obtíže a vy musíte vytrvat. Vy nemůžete říct: "Ta dieta nefunguje," prostě musíte spoléhat na to, že to střevo se dá dohromady. U obézních, žádat je, aby na půl roku drželi nějakou stravní úpravu nebo režimové změny, bývá, že jako nám řeknou: "No, ale to jde strašně pomalu ta metoda, nefunguje," není tomu tak.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ve vysílání Českého rozhlasu Region, rádio vašeho kraje posloucháte i seriál Hubněte zdravě, hubneme tentokrát s ohledem na lepek, na který někdo může být alergický, a tak mluvíme o bezlepkové dietě. Je častý případ, že lidí, kteří tuhle alergii mají tak jsou tlustí a pak třeba zhubnou nebo hubení a pak by měli přibrat? Je těžší s bezlepkovou dietou přibírat nebo hubnout, abychom se dostali na nějakou tu optimální váhu a postavu?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak znovu připomínám, že tloustnutí je záležitost vlastně nevyrovnaného energetického příjmu a výdeje a že se týká hlavně tuků. Bezlepková dieta v té technologické úpravě je přirozeně lehce šetřící, zejména u těch těžších forem se vylučují i smažená jídla a snižuje se množství tuku v dietě. U těch forem, které už jsou stabilizované, to znamená ten pacient už nemá příznaky, tak tam se ta smažená jídla mohou pokusně zařadit, většinou potom může ten člověk i tloustnout, pokud se nehýbe, tak samozřejmě to tloustnutí s příbytkem nadbytečného tuku probíhá rychleji. Sama bezlepková dieta spíš vede k přibrání ztracené aktivní hmoty, protože jak jsem říkala u celiakie ten první příznak bývá průjmy spojené s hubnutím.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hm, když se dotkneme těch pravidel v té dietě, jsou některé potraviny, které třeba po čase můžeme, už jste to naznačila, přidat do toho jídelníčku, zkusit je a naopak něco, co nikdy už neochutnáme? Nemůžeme vzít, pokud nechceme mít problémy?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže tahle ta choroba je geneticky založená, souvisí s takzvaný HLA antigenem, který člověk nosí od narození. HLA antigeny různého typu souvisí s dalšími vrozenými chorobami jako je třeba Morbus Bechtěrev, který zase vede k znehybnění páteře. To znamená, jakmile zjistíme, že jsme nosič HLA antigenu, můžeme být buď nosičem z obou stran rodiny, potom jsme homozygoti a tam většinou každé to onemocnění probíhá tíže. Tam pravděpodobně i kdyby se člověk po nějakém čase pokusil vlastně zařadit například třeba žito, které má 5x menší množství lepku než pšenice, zjistí, že to nefunguje a po nějakém čase zase tam bývá latence, než se tedy poškodí střevní sliznice, tak vlastně zjistí, že to nejde. Ale pak jsou lehčí formy nebo formy, které jsou získané v pozdějším vlastně věku, to znamená, ta náchylnost tam není tak silná. Bývá to spojeno třeba s jinými alergiemi a tam v malé míře mohou lidé některé výrobky tolerovat. Je to přísně individuální a vzhledem k tomu, že dlouho trvá než se to poškodí a dlouho trvá než se to upraví, tak my nemusíme úplně přesně zjistit vlastně jak to s námi je. Obecně se spíš doporučuje přijmout tu diagnózu, spíš se těch věcí vzdát a příliš neexperimentovat.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká tedy o bezlepkové dietě doktorka Kateřina Cajthamlová. Diskutovat s ní můžete i kdykoliv na našem facebooku www.facebook.com/hubnetezdrave nebo poslat dotaz třeba také e-mailem katerina.cajthamlova@rozhlas.cz. Děkuju moc za to krátko objasnění tohoto problému a těším se zas příště.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já také a jenom bych chtěla ještě upozornit na stránky Občanského sdružení celiaků, a to je www.coeliac.cz, tam zájemci mohou najít velmi užitečné informace.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A pro dnešek vám přejeme hezké odpoledne.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio