Bitva u Sokolova ukázala odhodlanost československých vojáků, byl to ale nerovný boj
Zatímco na Západě bojovali českoslovenští vojáci po boku spojenců už od prvního roku druhé světové války, na Východě vytvořili první samostatnou jednotku až v roce 1943. Zformovala se pod vedením Ludvíka Svobody v Buzuluku a odtud zamířila na frontu.
Prvním bojovým nasazením československého praporu byla v březnu 1943 bitva u Sokolova. Vesnička na řece Mže se stala jedním z opěrných bodů obrany ukrajinského Charkova, ze kterého Rudá armáda vytlačila německé vojáky. Ti při bojích u Sokolova použili lest, když s pomocí dýmovnic předstírali poškození tří tanků. Z nich později zasáhli klíčovou obrannou techniku. Českoslovenští vojáci však neustoupili a bránili Sokolovo všemi silami.
Symbolem této bitvy se stal kostel, kde bylo velitelské stanoviště nadporučíka Otakara Jaroše. V nerovném boji s přesilou nepřítele padl nejen on, ale mnoho dalších členů československé jednotky.
Sokolovo se nakonec ubránit nepodařilo a vojáci se museli stáhnout. Bitva však byla první ostrou zatěžkávací zkouškou, ve které českoslovenští vojáci na východní frontě dokázali, že jsou odhodlaní bojovat proti nacistům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
