Brka (natáhnout)
Dnes budu odpovídat na dotaz. Posluchačka Bezdíčková z Rakovníka se mě e-mailem zeptala, jak vzniklo slovní spojení "natáhnout brka" ve významu zemřít. Přiznám se, že jaksi sám od sebe bych se o tomto silně vulgárním až zesměšňujícím pojmenování něčeho tak smutného neodvážil veřejně zmiňovat. Ale když se posluchačka ptá, odpovím. Spojení natáhnout brka je zajímavé už na první pohled: jak mohou brka, tedy ptačí pera, souviset se smrtí člověka... A odborné vysvětlení původu tohoto úsloví, jeho jazykového zákulisí, je snad ještě zajímavější. Už teď mohu prozradit, že současně vysvětluje snad ještě vulgárnější spojení natáhnout bačkory.
Nejprve si povězme, jak vzniklo slovo brko. V tomto významu a v této podobě, tedy brko, brk či brčko, se vyskytuje jen v češtině a ve slovenštině. V ruštině mají nářeční bork, ale to znamená stéblo, a ve slovinštině, srbštině a chorvatštině je výraz brk, který však znamená knír. Všechna tato slovanská slova pocházejí z praslovanského brk, jehož původní význam snad byl "ostrý výrůstek na těle" a pak by všechna ta slova pocházela od indoevropského bher- ostrý, od něhož je také německé Borste, štětina. Původ slova brko jako pojmenování ptačího pera nám ale o původu slovního spojení natáhnout brka ve významu zemřít neřeklo nic. Což je tím, že brka v onom spojení nejsou brka ptačí. Vlastně to nejsou žádná brka.
Jak to s brky a jejich natažením asi je a hlavně bylo, vysvětluje etymolog Václav Machek ve svém slovníku. Úplný původ tohoto slovního spojení vidí v hanáčtině. Tam existovalo nebo snad ještě existuje rčení natáhnót brdečka, které se užívalo o smrti koní. Brdečko je totiž hanácké pojmenování rozporky, k níž jsou připevněny postraňky zapřaženého koně. Když kůň zemřel v tahu, natáhnul nohy, a tím také brdečka, tedy ony rozporky, které byly součástí zápřahu. Slovo brdečka se pak postupem času zkrátilo na brčka. A tuto zkráceninu ti, kteří rčení natáhnout brčka slyšeli, ale nebyli z Hané a nevěděli, že v koňském zápřahu jsou jakási brdečka, pokládali za zdrobnělinu od slova brko a nesmyslně utvořili nesmyslné slovní spojení natáhnout brka.
Podle Václava Machka úplně stejně vznikla ještě nesmyslnější spojení natáhnout papuče, eventuálně bačkory. Brdečkům, čili brčkům se na Hané také říkalo paprče. Natáhnout paprče znamenalo totéž jako natáhnout brdečka či brčka. Jenže nehanáci a nezemědělci nevěděli, co to jsou paprče, mysleli, že slyší podobně znějící, ale významově nijak nesouvisející slovo papuče. Takže začali říkat, že zemřelý natáhl papuče. Od čehož byl už jen malý kousek k bačkorám.
Když tedy řekneme, že někdo natáhl bačkory, používáme vlastně hanácký dialekt a vzpomínáme na starou součást koňského postroje.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
