Buškův hamr na jihu Čech je jedním ze tří zachovalých funkčních hamrů u nás

16. květen 2014
Česko – země neznámá

Usedlost nedaleko Trhových Svinů dodnes vypadá jako za starých časů. V padesátých letech se totiž upustilo od plánované modernizace, a historická vodní kovárna tak byla zachována pro další generace jako muzeum v nezměněném stavu.

Buškův hamr se nachází zhruba jeden kilometr jihozápadně od Trhových Svinů na toku Klenského potoka jižně od Českých Budějovic v podhůří Novohradských hor. Byl založen v roce 1780 v těsném sousedství mlýna na kostní moučku. Dnes je jedním ze tří zachovalých funkčních hamrů na území České republiky.

Zdejší unikátní dubový buchar s názvem kobyla, jímž hamerníci opracovávali železné výkovky, je přitom se svou hmotností kolem 300 kilogramů v republice největší. Dokáže kovat rychlostí až 150 úderů za minutu.

Celé zařízení kovárny na vodní pohon je poháněno třemi vodními koly, které uvádějí do chodu buchar, brus a dmychadla u výhně. K přívodu vody na kola slouží hamru uměle vybudovaný náhon s přepadovou vodní kaskádou. Veškeré toto zařízení je za příznivého stavu vody v Klenském potoce možno vidět v provozu.

Hamernická dílna s funkční kobylou

Hamr fungoval až do 50. let minulého století

Součástí expozice je i jedinečná kolekce nářadí hamerníka. Dochovaná kladiva a kleště jsou předměty s velkou historickou hodnotou. Tyto nástroje si totiž každý z hamerníků vyráběl sám a ve značně svérázných podobách. Úpravy nářadí se řídily druhem výrobků, které převládaly v produkci jednotlivého hamru.

V kovárnách zdejších hamrů se hamerníci zabývali zejména výrobou drobných železných nástrojů a náčiní. Jednalo se především o pluhy pro místní zemědělce a dále kladiva, sekery a lopaty. Z dodnes zachovalých hamrů byl právě ten Buškův provozován nejdéle. Rodina posledního zdejšího hamerníka žila v obytném stavení u hamru ještě koncem 70. let dvacátého století.

Buškův hamr fungoval ještě po válce, ale jeho tehdejší majitel Jan Bušek sám už pro nemoc nemohl své řemeslo provozovat. Postupně tak hamr ztrácel na svém významu, neboť nesmírně namáhavá práce byla nahrazena novými technologiemi přímo v zemědělských dílnách tehdejších státních statků. Kola v hamru se definitivně zastavila až roku 1950. Rekonstrukce do současné podoby proběhla díky několika technickým nadšencům v letech 1990 až 1995.

Výrobky v hamernické dílně

V Buškově hamru je pondělí zavírací den, otevřeno je od úterý do neděle od 10 do 17 hodin, prohlídky jsou vždy v celou hodinu, poslední se koná v 16 hodin. U Buškova Hamru je velké parkoviště. Dojdete k němu ale i po značené Naučné stezce Trhovosvinensko, která začíná na autobusovém nádraží v Trhových Svinech. Trasa je dlouhá asi 1,5 kilometru.

zdroj informací: Buškův hamr
autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.