Císař

Dnes to trochu upřesním a povím také něco o úsloví dát císaři, co je císařovo, které občas můžeme slýchat nebo číst v médiích. Říct, že slovo císař vzniklo ze jména prvního římského císaře Gaia Julia Caesara, není úplně přesně. Prvním římským císařem totiž vlastně byl až adoptivní syn Gaia Julia, vnuk Caesarovy sestry, který si říkal Gaius Julius Caesar Octavianus, přičemž ono Caesar měl ve jméně po svém adoptivním otci. A až po tomto Caesarovi Octavianovi, který je ale známější pod svým císařským jménem Augustus si římští vládci začali říkat caesaři. Tohle pojmenování panovníka od Římanů převzali Germáni, gótsky to znělo kaisar; a z gótského slova je dnešní německé Kaiser, naše císař i ruské car.

Michal Novotný

Význam úsloví dát císaři, co je císařovo se dá vyjádřit jiným úslovím: každému, co jeho jest. Slovy "Dávajtež, co je císařovo císaři a co jest Božího Bohu" totiž odpověděl podle Matoušova evangelia Kristus farizejům, kteří ho chtěli dostat do pasti otázkou, zda se mají platit daně bezbožným Římanům. Farizejové soudili, že každou odpověď si Kristus odnese. Když řekne, že ano, naštve své příznivce, když řekne, že ne, bude nejspíš Římany zatčen. Nestalo se, protože Kristus - a projevil to nejen v tomto případě - si myslel, že majetek a politika je jedna věc, království nebeské věc druhá. Že se to nedá míchat, že něco patří císařovi a něco zase Bohu. Svatý Pavel pak napsal něco velmi podobného: "Každému tedy což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň, tomu bázeň; komu čest, tomu čest." Ano úsloví, komu čest, tomu čest, které také můžeme občas slýchat a tentokrát nejen v médiích, ale i v běžné řeči, pochází od svatého Pavla, z jeho Listu Římanům.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz